|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 2/2003 |
| Rubrika: | Duchovní slovo pro mazáky |
| Autor: | Jakub Kříž |
| Název: | Největší dar |
| Článek: | Nesnadná jogurtová volba Stál jsem jednou takhle v samoobsluze a vybíral si nějaké jogurty. Šel jsem na to vylučovací metodou: Bílé dvakrát nemusím, a z „barevných“ zase nemám rád smetanové. Jahoda je lepší než borůvka, ale kam se hrabe na malinu. A tady je jeden s kousky ovoce… ale je borůvkový. Je lepší obyčejný malinový, nebo borůvkový s kousky ovoce? Jsem v pasti… s touhle kombinací jsem nepočítal. Už jsem si dával do vozíku malinový, když jsem si všiml, že na borůvkovém je nápis: „Zakoupením tohoto výrobku přispějete 10 haléřů na dobročinné účely.“ To je ono, koupím si borůvkový! Pochutnám si a ještě udělám dobrý skutek. Když jsem vyšel ven z obchodu, potkal jsem dvě děvčata, která prodávala nějaké samolepky. „Nechtěl byste přispět na děti trpící leukémií?“ Ale to víte, že ano, jsem přece dobrý člověk – před chvílí jsem přispěl a přispěji i teď. Ten den jsem usínal s dobrým pocitem. Naštval jsem sice několik spolužáků, když jsem jim nevrátil vypůjčené sešity, a oni se tak nemají z čeho učit na písemku, doma jsem nevynesl koš ani neumyl nádobí, ale co… Vdovin haléř Pána Ježíše Určitě si vzpomínáte na ten známý úryvek z evangelia: Ježíš s učedníky pozoruje, jak bohatí lidé vhazují do chrámové pokladnice spoustu peněz. Spatřil také jednu chudou vdovu, jak tam dala dvě drobné mince, a řekl: „Opravdu, to vám říkám: Tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Ti všichni totiž dali darem něco ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku dala všechno, co měla na živobytí.“ (Lk 21,2-4) A nebyl by to on, aby to, co hlásal, nepotvrdil také svými skutky. Napadlo vás někdy, že ustanovení eucharistie je jeden velký dar Pána Ježíše do chrámové pokladnice celého světa? Návštěva z USA Představte si, že k vám přijel na návštěvu kamarád z USA. Zdržel se tu asi měsíc a nyní se již vrací domů a je pravděpodobné, že se velmi dlouho neuvidíte. Asi si dáte na rozloučenou nějaké dárky nebo fotografie. I když budete od sebe daleko, tyto drobné věci budou jakýmsi upozorněním: Za mořem máš kamaráda. A stejně tak Pán Ježíš, když se loučil se svými učedníky, chtěl jim zanechat něco na památku. Ale co by to mělo být? Nějaký portrét, socha, drahé víno? Takový dárek může dát kdokoliv. Moc konat zázraky? Ano, řeknete si, to je dar hodný Boha. On však nepřišel na svět, aby dával velké dary, na které se nikdo jiný nezmůže. Přišel kvůli tomu, aby se vydal za všechny lidi, aby umřel na kříži a tím je spasil. Aby dal lidem jako dar sám sebe v eucharistii. To je totiž jediný dar, který nedává ze svého nadbytku. A co my? Pán Ježíš nesloužil lidem tím, že by si čas od času koupil jogurt nebo samolepku a po zbytek dne se již o ně nestaral. Zajímal se o všechny ve svém okolí, pomáhal jim, poradil, usmál se na ně, plnil slovo … dával se jim a zapomínal na sebe. A když přišel čas, dal nám všem dar největší. Až budeš přijímat eucharistického Krista, pomysli na to a řekni mu: „Pane Ježíši, ty jsi žil jen pro nás a celý jsi se nám daroval… a já bych měl žít sám pro sebe?“ |
| Pr/Qr: | 1414/0 |
|
Archivní článek