TOPlist
prosincové číslolednové čísloúnorové číslo


Jsi 1275988. návštěvník.
Tento den 341.
Svátek
Dnes má svátek
Soňa.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
Náhled titulní strany

Archivní článek

Tarsicius:12/2012
Rubrika:Apologetika
Autor:P. Pavel Gábor
Název:Poskytuje zdravý rozum pravdivý obraz života?
Článek:Pro připomenutí: v říjnovém čísle jsme se zastavili u Koperníka. Často se setkáváme s tvrzením, že se bál inkvizice, a proto dlouho svou teorii nezveřejňoval. Není to pravda z několika důvodů. Předně Koperník otálel s publikací své knihy O oběhu nebeských těles, ale jeho názory byly rámcově známy mezi vzdělanci v celé Evropě dlouho alespoň sedm let. Za druhé, v žádném případě nelze upřít klíčový význam Koperníkova díla, ale je rovněž potřeba pamatovat, že nebylo úplnou novinkou – již 100 let před ním k podobným názorům dospěl kardinál Mikuláš Kusánský, k jehož odkazu se Koperník hlásí. Za třetí, po celé půlstoletí se Koperníkův spis vydával (poprvé roku 1543) a vzdělanci jej hojně četli, aniž by to koho znepokojovalo.

Přesto je pravdou, že se Koperník obával zveřejnit své dílo, neboť se nechtěl „vystavit posměchu kvůli novosti a obtížnosti svých tvrzení“, jak sám napsal. V čem tedy spočívala ona obtížnost? Od 13. století převládl v křesťanstvu Aristotelův názor, že zdravý rozum poskytuje pravdivý obraz světa. Zdravý rozum nám říká, že země je pevná a nehybná – že je přímo pravzorem pevnosti a nehybnosti. Z Koperníkovy teorie však plynulo, že se točí kolem své osy a obíhá kolem Slunce. Co přimělo Koperníka tvrdit věci, které tak zřejmě odporovaly každodenní zkušenosti?

Svisle letící šíp
Předně Koperník věděl, že se zdravým rozumem to není tak jednoduché. Už ve 14. století, tedy 200 let před Koperníkem, kněz Jan Buridan a biskup Mikuláš Oresme vážně rozebírali otázku, zda se Země netočí kolem své osy. Proč? Když se díváme na oblohu, vidíme, jak se celé hvězdné nebe otáčí. Nebylo by jednodušší (elegantnější) předpokládat, že se neotáčí obloha se všemi hvězdami a planetami každý den kolem dokola, ale že se točí jen Země? Aristoteles tuto otázku sám rozebral. Co udělá šíp, když ho vystřelíme svisle vzhůru? Kam dopadne? Snadno se lze přesvědčit, že dopadne na místo, odkud jsme ho vystřelili. Kdyby se země otáčela kolem své osy, tvrdil Aristoteles, musel by šíp dopadnout na jiné místo, protože během jeho letu vzduchem by se země o kus otočila.
Buridan a Oresme se snažili Aristotelovu teorii domyslet. Oresme si všiml vážné mezery v Aristotelově důkazu nehybnosti země: pohybuje-li před výstřelem lučištník i šíp "stranou" spolu s rotujícím povrchem země, pak tentýž „pohyb stranou“ bude šíp vykonávat i během svého letu, takže z místa jeho dopadu se nepozná, zda se země točí či ne. Buridana zaujala jiná otázka. To, že šíp vyletí z luku, jasně způsobuje tětiva, která jej při výstřelu strká kupředu. Co ale způsobuje, že šíp pokračuje v letu, i když se jej už nic nedotýká? Podle Aristotela to musí být vzduch, protože to je to jediné, s čím je šíp během letu v kontaktu. To ale zřejmě nemůže být úplné vysvětlení. Buridana např. zajímalo, proč se padající tělesa pohybují tím rychleji, z čím větší výšky padají. Aristotelský zdravý rozum k tomu totiž neříká nic.

Čísla přesnější než slova
V 15. století pak Kusánský a další myslitelé oprášili prastaré myšlenky Pythagorovy a Platónovy. Pythagoras si všiml, že hudební tóny se dají popsat jednoduchými číselnými poměry. Jinými slovy, že matematika má jakýsi zvláštní a tajemný vztah k hmotnému světu, protože jisté jeho stránky dokáže popsat lépe než jakákoli slova. Čím to je, že tento matematický popis je tak přesný? Vždyť čísla používáme k počtům: kolik ovcí je na louce, kolik jablek v košíku. Jak to, že tatáž čísla popisují i hudbu, která nemá s běžnými počty zdánlivě nic společného? Platóna zaujala jiná stránka matematiky. Jednou se zabýval matematickým důkazem nějaké věty. V okamžiku, kdy tento důkaz plně pochopil, uvědomil si, že mu poskytuje takovou jistotu, jakou mu nic jiného nemůže dát. Smysly nás mohou ošálit, zdravý rozum nás snadno splete. Člověku nic nedokáže poskytnout takový stupeň jistoty jako matematický důkaz.
Takže Koperník věděl, že Aristotelský přístup založený na zdravém rozumu není zcela domyšlený a navíc že na něj nejsme odkázáni, protože máme i jinou možnost: totiž spolehnout se raději na matematiku. To je právě ta obtížná novinka, kvůli které se bál, že mu lidé nebudou rozumět. Konec konců, dodnes drtivá většina lidí spoléhá na spíše na zdravý rozum než na matematiku...

Koperníkovy novinky
Koperníkovy úvahy byly vedeny prostě tím, že jeho systém je matematicky hezčí než systém Ptolemaiův (odvozený z Aristotela). V čem to spočívalo? Koperník si řekl, co kdyby bylo uprostřed slunce a země obíhala kolem něj? Z tohoto jednoho předpokladu mu pak vyplynulo hned několik věcí, které Ptolemaios sice dovedl dobře popsat, ale nedovedl pořádně vysvětlit. Jednalo se o rozdíly v chování Merkuru a Venuše na straně jedné a Marsu, Jupiteru a Saturnu na straně druhé, pak o pořadí planet co do vzdálenosti i co do oběžné doby, které Koperníkovi vycházelo stejné, a nakonec o retrográdní (zpětný) pohyb planet, který se všemi podrobnostmi prostě plynul, „ze stejné příčiny, která spočívá v pohybu země,“ jak nadšeně psal Koperník. Jeho teorie měla i řadu úskalí, ale o tom až příště.
Pr/Qr:1547/0
Zbývá do:


Kalendář
Kontakt na redakci: redakce@tarsicius.cz, tel: 480 023 407, 775 598 604 © 2005-2024 Tarsicius - zapsaný spolek