TOPlist
zářijové číslo



Jsi 556639. návštěvník.
Tento den 245.

Další číslo
13. číslo
Tarsicia vyjde
přibližně za
16 dnů !!!

Král kvízů
Uzávěrka
146.kola (prosinec)
je 1.1.2018

Naše ikona

Svátek
Dnes má svátek
Miloslav.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
www.in.cz

www.signaly.cz


Archivní článek

Tarsicius:1/2003
Rubrika:Aktuálně
Autor:arcibiskup Jan Graubner
Název:Setkání mladých s papežem a brazilskou vírou
Článek:Těžko si představit jiné dva týdny, během kterých vás tolik věcí překvapí, popíchne, zaujme, nadchne, potěší a znovu překvapí. O Brazilcích se říká, že najdete-li cestu k jejich srdci, můžete je požádat o cokoli a dostanete to. Není to tak docela pravda, dostanete daleko víc. Mladí poutníci, kluci a holky z České republiky, se o tom sami přesvědčili na Světovém dni mládeže, na kterém se sešli s ostatními věřícími z celého světa a pochopitelně také s papežem Františkem.

Setkání bylo tentokrát v Rio de Janeiru. Ale ještě předtím se 200 000 mladých rozprchlo po okolních diecézích, aby společně s místními obyvateli sdíleli vzájemně víru. Česká výprava se odebrala do hor, do městečka Barra do Piraí a část do přilehlé vesnice Santanésia. V sousedství pralesů, kde posledního jaguára obyvatelé ze strachu zastřelili před pár desítkami let, kde v zimě teplota dosahuje třiceti stupňů, kde civilizace dosud nenapsala pětisetletou historii a kde je téměř každý člověk věřící, se poutníkům pootevřely dveře do brazilského života. O většinu z nich se postaraly místní rodiny.

Život v brazilské farnosti
Program pro Čechy zařizovaly čtyři farnosti. V každé sloužili mše svaté společně čeští a brazilští kněží a překladatelé z řad mladých se pokoušeli zprostředkovat myšlenky jedněch druhým, většinou přes angličtinu. Do programu patřily i návštěvy místních komunit. Brazilská komunita je něco jako větší rodina věřících. Zahrnuje lidi ze sousedství a ve větších vesnicích, jako je Santanésia, jich bývá kolem deseti. Každá má svůj kostel a každá žije víceméně samostatný život, spojený v osobě faráře. Tyto komunity měli poutníci navštívit a modlit se s místními za společné úmysly. Komunity pak dostaly za úkol připravit hostům jídlo, nejlépe nějakou místní specialitu. Jak se poutníci brzy přesvědčili, místní specialitou ve všech komunitách této oblasti jsou fazole s rýží. Po večerech přišlo na řadu vzájemné představování obou kultur a ke konci misionářského týdne (jak se pobyt v diecézi nazýval) i výměny dárků. Do Brazílie tak putovala polka, valčík, lidové písně, obrázky Pražského Jezulátka, pohledy z nejhezčích koutů země a Becherovka. Čechy obohatila samba, carioca, zapečené sýrové kuličky, lidové písně, obrázky Panny Marie z Aparecidy, pravá brazilská káva a cachaça.
Po týdnu se výprava měla přesunout společně s poutníky z ostatních zemí z malých městeček do Ria. Při loučení všichni Brazilci plakali. Byl to zvláštní moment, kdy proti sobě stála skupina z Evropy a Jižní Ameriky. Všichni cítili to samé, Brazilci plakali. V dalším týdnu se někteří dokonce rozhodli objednat autobus a "své Čechy" navštívit přímo v Riu během setkání.

V náručí Krista
Rio de Janeiro leží na jihovýchodním pobřeží Brazílie. Toto město s více než šesti miliony obyvatel má mnoho zvláštností. Například je z žádné jeho části neuvidíte celé, vždycky se některá schová za jezero, moře, horu nebo stěnu mrakodrapů. Abyste si prohlédli všechny jeho kouty a zálivy, mrakodrapové ostrůvky i všude rozseté favely, zoufale chudé čtvrti, slavné pláže a dvě navzájem krajně nepodobné katedrály, musíte vyjet na horu Corcovado, ze které spolu s vámi shlíží na mraveniště dole socha Krista Vykupitele, zřejmě nejslavnějšího obyvatele Ria.
Druhý týden setkání se město stalo útočištěm dvou milionů mladých křesťanů. České centrum bylo umístěno v mladé čtvrti na jižním kraji města. Tam se také připojil k výpravě kardinál Dominik Duka, který střídavě s biskupem Pavlem Posádem vedl české katecheze a sloužil mše svaté. Později si mladí uvědomili, že český program byl takřka jediným místem, na kterém bylo možné se opravdu ztišit, modlit nebo meditovat. Mše svaté, křížová cesta, vigilie a další program na překrásné pláži Copacabana, který zahájil místní arcibiskup Orani João Tempesta a který pokračoval po příletu papeže Františka, byl překrásným uměleckým dílem, hudebním, tanečním i divadelním vystoupením, místem setkání a radosti, ale také velikého hluku. Písně přecházely jedna do druhé a mísily se s tanečními vystoupeními a kytarovými sóly, která doprovázela promluvy a svědectví.

Čas pro Boha?
Chybělo však ticho na modlitbu a osobní kontakt s Bohem. Evropan se mohl podivovat tomu, že si Jihoameričan pro Boha nevyhrazuje žádný čas. Došlo mi to v autobuse, kde skupina Peruánců a Argentinců hodinu a půl svorně skandovala různé fotbalové pokřiky. Na dotaz, kterému týmu že to fandí, mi překvapení Jihoameričani odpověděli, že nejde o pokřiky, ale o různé modlitby. Uvědomil jsem si ten omyl. Tady není čas pro Boha a čas pro tanec nebo čas pro Boha a čas pro fotbal. Bohu není jako v Evropě přidělena pracovní doba. Čas pro Boha je tanec, čas pro Boha je fotbal, čas pro Boha je cesta autobusem. Papež František mluvil při vigilii o tom, že ve víře je třeba se stále trénovat. A Brazilci nebyli vůbec špatnými trenéry.
Za dva týdny v Brazílii jsme zažili mnohé. Poznali jsme zemi velmi chudou i závratně bohatou, prožili mši svatou v podstavci Kristovy sochy na Corcovadu, navštívili jeden z největších kostelů světa v Aparecidě, prošli křížovou cestu po Copacabaně, koupali se v Atlantiku nebo fotili kapibary procházející se po ulicích a papoušky poletující městy. Osobně jsem si ale domů odvezl ještě trochu navíc. Zvláštní, uklidňující pocit z brazilské náruče, otevřené bez výhrad, a Boha ve všem a všude. V letadle i při čtení časopisu.

Zbývá do:

Aktualizace

Anketa 18.09.2014
Časopis plný fotopříběhů a komiksů
Zakoupili byste si časopis, který bychom vydali a byli by tam některé naše fotopříběhy a komiksy, které jsme v minulosti vydali?
Určitě ano
[hlasů: 171]
Určitě ne
[hlasů: 12]
Nevím
[hlasů: 33]
Záleželo by na ceně
[hlasů: 33]

Anketa 21.02.2012
Ahoj návštěvníku těchto stránek. Jsi:
Ministrant do 10 let
[hlasů: 83]
Ministrant do 15 let
[hlasů: 222]
Ministrant do 20 let
[hlasů: 156]
Ministrant starší 20 let
[hlasů: 127]
Bývalý ministrant.
[hlasů: 81]
Nikdy jsem neministroval.
[hlasů: 55]
Jsem dívka.
[hlasů: 167]
Jsem nevěřící člověk.
[hlasů: 52]

Kniha hostů
Jan Lukeš - redakce
nám nechal vzkaz
jako poslední ze dne 27.8.2014, 20:22
Děkujeme za-
důvěru.-
Čísla jsme-
rádi-
poslali./> /> Požehnané-
dny!
/> Za redakci-
Jan Lukeš,-
redaktor


Starší novinky
25.4.2017, 14:33
Možná si říkáš, jak to u nás v redakci Tarsicia vůbec funguje. Kdo vymýšlí všechny články a témata? Můžeš to být i ty, když nám odpovíš na pár otázek na adrese