|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 6/2006 |
| Rubrika: | Klubovní nástěnka |
| Autor: | otec Jiří Kaňa |
| Název: | Německo |
| Článek: | Domluvíte se německy? Naši předkové to s německými předky asi moc nedokázali. A podle toho jim prý dali jméno „němec“, tedy „němý“. Asi to byla škoda. Protože tam, kde se lidé spolu moc nebaví, tam často vznikají napětí a konflikty. A že těch konfliktů právě mezi Němci a okolním světem v dějinách bylo! Začalo to možná tenkrát, když žárliví franští biskupové (neplést s francouzskými, Frankové byli obyvateli dnešního německého území) zatkli a věznili svatého Metoděje. A snad to už skončilo druhou světovou válkou, která začala bezmála před sedmdesáti léty a během šesti let po sobě nechala miliony zbytečně zabitých lidí. Soupeření bez boje Dnes už se soupeření přenáší spíš do sportu, průmyslu nebo vědy. Zatímco ve vědě za ně hraje bezkonkurenční Einstein, ve fotbale už to je vyrovnanější. Podobně třeba i ve výrobě aut. Německý Volkswagen vlastní naši Škodovku. S jeho auty na silnici soupeří bavoráky, mercedesy nebo ještě i trabanti. Nedoporučuju však na silnici závodit, i když u nás by to teď asi bylo stejně nemožné. Myslím kvůli hlubokým výmolům, které jsou teď po zimě snad všude. Na německé straně byste je však asi nenašli. Čím to? O Němcích se říká, že jsou to velice pečliví a pracovití lidé. Flákání se tam prostě nenosí a pojem „německý pořádek“ už něco znamená. Kdo ze starších ministrantů zažil Světové setkání mládeže v roce 2005 v Kolíně nad Rýnem, asi potvrdí, že pohostinnost a vstřícnost je doma i tam. Když se toto setkání plánovalo, nikoho ani ve snu nenapadlo, že jako papež tam nepřijede Jan Pavel II., ale bývalý biskup ze skoro sousedního Mnichova, Josef Ratzinger neboli Benedikt XVI. Kostely bez svatostánků O překvapení tady není nouze. Stačí, když třeba ve Stuttgartu vejdete do prvního kostela, který potkáte, a marně v něm hledáte svatostánek nebo sochu Panny Marie. Zkusíte to o kus dál a totéž. Diví se ale jen ten, kdo neví, že v Německu jsou, na rozdíl od nás, katolíci a evangelíci početně půl na půl. Německo má ještě jednu zvláštnost. V celkem nedávných letech si zvali hlavně na těžkou manuální práci dělníky z Turecka. A neuvědomili si, že Turci jsou svým vyznáním nejčastěji muslimové a jejich rodiny mívají na rozdíl od těch německých hodně dětí. Takže dnes už se do škol zavádí i výuka islámského náboženství. Snad víte, že v Německu je výuka náboženství na školách povinná pro katolíky i evangelíky a pro ostatní je připravena etická výchova. A nemyslete si, že byste se vykroutili. Evidence všech obyvatel je nekompromisní, i pokud se týká příslušnosti k církvi. Členové církví totiž platí povinnou část své daně na chod církve. Z těchto peněz podporují ovšem nejen sebe, ale i utiskované lidi po světě, chudé studenty nebo charitativní projekty (nebo i vydávání Tarsicia!!). Státy a města jednoho spolku Německo však není ve všech svých koutech stejně bohaté. Tak jako u nás máme kraje, u nich jsou spolkové země (a „svobodné státy“) a dvě svobodná města. Cože? Je to tak, Hamburg a Brémy mají statut svobodných zemí. Kdybyste se tam chtěli jet podívat, museli byste si pořádně přivstat. Mimochodem, Němci jsou na brzké vstávání zvyklí déle než my, protože jako jedni z prvních v Evropě zavedli letní čas už v roce 1916. Na něm se tenkrát Němci ještě shodli. Horší to bylo, když se měly po druhé světové válce shodnout vítězné mocnosti o budoucím osudu poraženého Německa. Dopadlo to nakonec tak, že od roku 1949 až do roku 1990 existovaly dva německé státy: NSR a NDR. Zatímco v NSR byla svoboda a demokracie, v NDR zase vládla nesvoboda a socialismus jako u nás. Ach jo, zase jsme u té historie. A tak místo ní skončeme zprávou, že se letos do Německa nastěhují nejlepší fotbalisté světa na své mistrovství! A tradičně ještě o vlajce. Dnešní Německo vzniklo podobně jako Itálie sjednocením různých menších států. Ty se sjednotily do císařství v roce 1871 a tehdy vznikla nejdříve vlajka černobílá (pruská) a prostřední červený pruh reprezentoval svobodná hanzovní města. Později se bílá nahradila žlutou a tak to zůstalo až dodnes. Jen nezapomeňte: černá je nahoře a žlutá dole! |
| Pr/Qr: | 1317/0 |
|
Archivní článek