TOPlist
prosincové číslolednové čísloúnorové číslo


Jsi 1276035. návštěvník.
Tento den 388.
Svátek
Dnes má svátek
Soňa.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
Náhled titulní strany

Archivní článek

Tarsicius:6/2014
Rubrika:Apologetika
Autor:P. Pavel Gábor
Název:Církev zpátečnická a tmářská?
Článek:
V roce 2012 kina uvedla sci-fi film Prometheus o expedici za mimozemšťany, kteří údajně vytvořili lidstvo. Všichni (kromě hlavní hrdinky) považují za samozřejmé, že tento objev nade vší pochybnost zasadí smrtelnou ránu náboženství. Skutečný původ lidstva a jeho vztah ke svým tvůrcům je zcela jiný, než říká Písmo, tudíž biblické vyprávění musí být smyšlená báchorka, a tak víra musí být nesmysl. (Prometheus je výjimečný tím, že víra hlavní hrdinky odolá.) Jelikož se obtížně dokazuje, že Bůh není (takové důkazy přesvědčily ještě méně věřících lidí, než důkazy Boží existence přesvědčily ateistů), snad se povede „vědecky“ dokázat nepravdivost biblických příběhů.

Proč se často bere jako samozřejmost, že objev mimozemské civilizace bude koncem biblického náboženství? Tento názor zapadá do rozšířeného vyprávění o dějinách otázky, zda je mnoho světů. Podle něho prý většina řeckých filozofů vyznávala mnohost světů (opak je pravdou). Posléze nás křesťanství uvrhlo do temnot: země byla středem vesmíru (ve skutečnosti to bylo jinak: země a lidstvo nebylo středem co do významu – tím byl Bůh) a mnohost světů byla kacířství (spíše naopak: podle výroku Magisteria z roku 1277 je kacířstvím tvrdit, že by Bůh musel stvořit jen jeden svět). Do tohoto zavádějícího vyprávění patří i tvrzení, že Koperník uveřejnil svoje objevy až na smrtelné posteli (1543), protože se bál pronásledování ze strany církve (spíše se bál, že ho budou mít za podivína). Odsouzení Galilea (1633) bývá dalším příkladem toho, jak prý církev vždy bojovala proti vědě. Ale nejvýmluvnějším „důkazem“ církevního tmářství a zpátečnictví bylo upálení Giordana Bruna (1600) prý proto, že byl pro Koperníka a mnohost světů. O těchto nepravdách a polopravdách jsme si v tomto seriálu něco řekli. Významné je úmyslné opomenutí Mikuláše Kuzánského, který napsal (1440), že země je kosmické těleso („hvězda“) jako ostatní. Jelikož je země kosmické těleso, pak se různé vlastnosti kosmických těles dají vyvodit z našich znalostí o zemi. Země je obydlená. Země je kosmické těleso. A tak kosmická tělesa mohou být obydlená. A když mohou, tak i pravděpodobně jsou. Proč by církev upalovala G. Bruna za tento názor vyslovený 160 let před Brunovou popravou, když Kuzanský se osm let po vydání své knihy stal kardinálem? Bruno byl popraven kvůli popírání božství Ježíše Krista a jiná, ryze teologická kacířství.

Jedná se o boj, jehož počátky sahají do období osvícenství (18. století), kdy se mnoho lidí dobré vůle snažilo najít způsob, jak zabránit náboženským válkám. Vzpomeňte na hrůzy Třicetileté války (1618-1648), během níž zahynula bezmála polovina obyvatel Svaté říše římské (včetně českých zemí) – mnohem víc než za 2. světové války. Jak náboženským válkám předejít? Osvícenci se domnívali, že našli řešení: odstranění náboženských „pověr“, rozumnou úpravu náboženství a odluku církve od státu. Tyto myšlenky se začaly uskutečňovat koncem 18. století u nás za Josefa II., v USA vyhlášením nezávislosti, ve Francii během Revoluce atd. Odstranění či potlačení náboženství ve jménu rozumu však nebylo vůbec rozumné. Během 19. století vedlo k velkým politickým bojům. Od pozdní antiky až 19. století byly školy výlučně církevní. Kvůli oslabení náboženství bylo zapotřebí vytvořit světské školy a potlačit školy církevní. V rámci tohoto boje o školství se začala šířit i vyprávění o „mučednících vědy“.

Údajní „mučedníci vědy“ sehrávali a stále sehrávají důležitou roli. Chybí-li nám upřímná láska k nepřátelům, mučedníci slouží jako válečné prapory, které svolávají do boje proti zloduchům odpovědným za jejich smrt. Mučedník je důkaz, že „my“ jsme ti dobří, které zlí „oni“ trápí a utiskují. „Mučedníci vědy“ mají být důkazem toho, jak křesťanství obecně a katolictví zvláště „vždy“ bylo proti pokroku, rozumu a vědě.

Smysl pro přesnost a pravdivost dějepisectví v zápalu boje ustoupil údajně ušlechtilým humanitním cílům. V tomto seriálu jsme se zastavili u řady věcí, které „všichni vědí“, ale jsou nesprávné. Co jim však dává nádech pravděpodobnosti? Jen to, že je tak často a dávno slýcháme? Přírodní vědy se dotýkají hlubin našeho vnímání světa, kde nám od věků jediné světlo poskytovalo náboženství. Jejich vzájemný vztah je pro většinu lidí nečitelný. Myslím, že právě tato nejistota přispívá ke stálé popularitě „mučedníků vědy“.
Pr/Qr:1397/0
Zbývá do:


Kalendář
Kontakt na redakci: redakce@tarsicius.cz, tel: 480 023 407, 775 598 604 © 2005-2024 Tarsicius - zapsaný spolek