TOPlist
zářijové číslo



Jsi 556659. návštěvník.
Tento den 265.

Další číslo
13. číslo
Tarsicia vyjde
přibližně za
16 dnů !!!

Král kvízů
Uzávěrka
146.kola (prosinec)
je 1.1.2018

Naše ikona

Svátek
Dnes má svátek
Miloslav.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
www.in.cz

www.signaly.cz


Archivní článek

Tarsicius:12/2014
Rubrika:Téma
Autor:Zbyněk Pavienský
Název:Jak číslt Bibli
Článek:
Hodiny a hodiny prosezené nad starými zaprášenými knihami napsanými již dávno mrtvými jazyky. Tornáda prachu nutící do kašle při každém otočení stránek poničených časem. Luštění nečitelných písmen nakreslených před více jak tisíci lety dávno mrtvým písařem a opatrné rozvažování nad volbou slov při překladu prastarých textů do moderního jazyka. Tak nějak si můžeme představovat práci biblistů. Ale jaká je jejich skutečná náplň práce, to se máme možnost dozvědět od P. Bedřicha Horáka, faráře v Mistříně, který vystudoval biblická studia na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě.


Čím se vlastně biblisté zabývají, když je Bible již dva tisíce let napsaná?
Ano, Bible byla napsaná postupně v rozmezí zhruba před dvěma až třemi tisíci lety. Její text se od té doby nemění, nic se už k němu nepřidává. Musíme si uvědomit, že v této době měli lidé jiné poznatky a představy o světě, žili v jiné kultuře, měli jiné zvyky než máme my dnes. Víme, že hlavní autor Bible je Bůh. Ale protože se Bůh, který převyšoval všechno lidské poznání – tehdejší i to dnešní – chtěl přiblížit a dát se poznat lidem, použil k tomu jejich způsob myšlení, jejich zvyky, jejich poznání. A především, vybral si k tomu i lidské autory, kterým skrze svého Svatého Ducha vnukl poselství, které chtěl předat. Tyto lidi nechal rozvinout jejich tvůrčí schopnosti, aby srozumitelně zapsali pro ostatní lidi potřebné poznání o Bohu a jeho plány s lidmi pro jejich dobro (které nazýváme spása).
Teď se konečně dostáváme k těm biblistům. Aby i lidé dneška mohli lépe pochopit to, co chtěl Bůh v Písmu lidem sdělit, tito biblisté studují jednak poměry, které v době sepsání jednotlivých textů panovaly – tzn. jaká byla politická situace, který král vládl, jestli lidé v té době žili většinou v chudobě nebo bylo období, kdy se hospodářsky dařilo, jestli nedrancovali zemi nepřátelé, jak probíhala bohoslužba v chrámě, jak ovlivnily Izrael různé okolní národy apod. Potom hledají souvislosti mezi jednotlivými texty a hledají různé odkazy na jiné části Bible, které jsou zřetelně či jen nějakým náznakem zmíněny. A to všechno proto, aby podali výklad tohoto textu, jeho poselství i pro dnešního čtenáře, abychom pochopili, že i dnes nám Bible má hodně co říci, a co že nám vlastně sděluje.

Kolik řečí by měl umět správný biblista? A jak dlouho jste se připravoval ke studiu Bible?
Správný biblista měl znát hlavně hebrejštinu, ve které byla napsána většina Starého zákona, a řečtinu, ve které byl zase napsán Nový zákon a některé knihy Starého. Potom je důležitá aramejština, jazyk, kterým se běžně hovořilo v době Ježíšově a jehož některé výrazy najdeme i v evangeliích a dalších textech Nového a Starého zákona. Je pro něho dobré znát i jazyky dalších starověkých národů Blízkého Východu, i když to je spíš pro ještě větší specialisty. Pak je pro něho důležitá latina, i když dnes už méně, než byla potřebná dříve. A potom živé světové jazyky (angličtina, němčina a další), aby mohl čerpat z mnohých komentářů a další díla jiných biblistů, která jsou v těchto jazycích napsána a nejsou přeložena do češtiny.
Připravoval jsem se, jednak jako všichni bohoslovci v semináři (5 let + 1 rok konvikt – nultý ročník) a potom tři roky při studiu licenciátu v Římě a v Jeruzalémě a pak 4 roky doktorátu. Ale tato příprava a studium Bible musí stále pokračovat a rozvíjet se, nemůžu si říci: Teď už vím úplně všechno.

Specializujete se na nějakou menší část Písma? Máte nějaké oblíbené části?
Tím, že jsem si zvolil při studiu téma licenciátní práce z Prvního Janova listu a téma doktorské práce z Janova evangelia, tak se zabývám více Novým zákonem, zvláště spisy sv. Jana. Z Janova evangelia mám velice rád např. příběh o svatbě v Káně galilejské, kde Ježíš proměnil vodu ve víno, rozhovor se samařskou ženou, příběh o vzkříšení Lazara. Ale je to i více textů z dalších částí Bible.

Mnohé může od čtení Bible odradit už jen její tloušťka. Máte nějakou radu pro začátečníka, jak se do této knihy knih pustit?
Není dobré číst Bibli jako nějaký román, že si vezmu Bibli do ruky a od první stránky budu číst postupně, až dojdu k poslední stránce. To by člověka brzy odradilo, zvláště když tam narazí na složitější části. Je dobré začít číst Bibli od evangelií a Skutků apoštolských. Ze Starého zákona později začít těmi texty, kde se rozvíjí nějaký příběh, zvláště takový, který je všeobecně známý (stvoření, potopa světa, příběh Abraháma atd.), a postupně přicházet k těm složitějším textům. Ale to může trvat hodně dlouho, než se tím člověk prokousá. Hlavně nesmí s nechutí Bibli na dlouho, nebo dokonce natrvalo odložit.

Často slyšíme, že Bible říká pouze pravdu. Ale na začátku knihy Genesis čteme, že Bůh stvořil svět za sedm dní, což není historicky věrohodné. Jak máme výrokům o pravdivosti Písma rozumět?
Především zopakuji, co jsem už zmínil v odpovědi na první otázku, tedy že Bible vznikla před dvěma až třemi tisíci roky, kdy lidé neměli takové poznání, jako mají dnes. A když chtěl Bůh mluvit k lidem, přizpůsobil se jejich znalostem. Pak si musíme uvědomit, že Bible není učebnicí o vzniku světa z hlediska geologie, paleontologie, historie a dalších věd, jak je chápeme dnes. Bible se zaměřuje na to, jak Bůh jedná vůči člověku, a to ostatní je takové zarámování. Když koupíte vzácný obraz, obraz má velkou hodnotu sám o sobě, do jakého ho dáte rámu není až tak důležité, i když vás může přece jen rušit, pokud se vám ten rám zdá zašlý, popraskaný.
Ale ani tak to neznamená, že Bible dnes nemá pravdu, byť jen v těch méně důležitých věcech. Bible často mluví básnickou, obraznou řečí. Když například popisuje jednotlivé dny při stvoření světa, den nutně neznamená 24 hodin, ale určité období, které může trvat jakkoliv dlouho. Určité výrazy mohou zastupovat jinou skutečnost obrazně a neznamená to, že když to takto vyjádřím, že nemám pravdu. Když řeknu, že mám moře práce, určitě nelžu, i když nepracuji na moři, třeba jako námořník. V Bibli najdeme i příběhy, které se nikdy skutečně nestaly, a přesto o nich neřekneme, že nejsou pravdivé. Jsou to např. Ježíšova podobenství. V nich Ježíš vypráví jako příklad nějaký příběh a z něho vyvozuje poučení. Nemůžeme říci, že příběh o marnotratném synu (nebo také milosrdném otci) není pravdivý, i když se ve skutečnosti nestal, protože nám tím chtěl Ježíš říci, jaký je Boží postoj vůči hříšníkům, kterým chce odpustit a radovat se z jejich touhy více nehřešit.

Většina z nás má doma více Biblí, ale s různými překlady. Jakou z nich si máme vybrat? A jaká je ta správná verze?
Který překlad Bible je nejlepší, je, věru, těžké říci. Nejraději bych vám poradil, abyste četli Bibli v původních jazycích, tedy v hebrejštině a řečtině. Ale protože tuším, že drtivá většina z vás tyto jazyky neovládá, máme tu právě ty biblisty, kteří z těchto původních jazyků dělají překlady do jazyků, kterými se běžně hovoří, tedy i do češtiny. Ono záleží, jestli se to přeloží víc doslova, což je někdy méně srozumitelné dnešnímu čtenáři, nebo nějakým opisem čtenáři srozumitelnějším, ale zase se tam vytrácí další významové prvky, které ten výraz v původním znění má.
V kostele slyšíme při čtení tzv. liturgický překlad, ten je pro nás důležitý, protože ho častěji slyšíme, pak máme ekumenický překlad, který je běžně k dostání, nebo také Jeruzalémskou bibli – tam je i hodně výkladových poznámek k textu. Pak je ještě jenom Nový zákon i s poznámkami – tzv. Bognerův překlad. Tyto všechny (ale nejsou zakázány ani další) překlady může čtenář používat. I když některá slova ve stejném textu v těchto jednotlivých případech se trošku liší, význam je prakticky stejný. Když si přečtete stejný text ve více těchto překladech, možná i snadněji pochopíte, co tím chtěl básník, tedy svatopisec, říci.

Je potřeba vůbec číst Písmo svaté, když ho v kostele během tří let téměř celé slyšíme?
Je sice pravda, že Písmo sv. slyšíme během tří let téměř celé, spíš tedy Nový zákon a ze Starého ty nejdůležitější části, ale jak se známe, často nedáváme úplně pozor. A tak nám toho spousta unikne. Navíc při mši slyšíme určitý výsek z určité biblické knihy. Proto je dobré si přečíst ty části v rámci většího celku, do kterého jsou zasazeny a zase můžeme víc věcí pochopit. Když máme text Písma před sebou, můžeme si ho vícekrát přečíst, přemýšlet nad ním, modlit se, meditovat. A potom, můžeme si přečíst i ty části Písma, zvláště Starého zákona, které jsou při mešních čteních vynechány.

Některá podobenství, například o získávání přátel z nespravedlivého mamonu (Lk 16, 1) dokonce připomínají návod k podvádění. Jak je máme chápat?
Některé části Písma jsou opravdu těžké k pochopení, někdy i tak, že sami biblisté s tím mají velké problémy. Pokud se nám některý úryvek zdá být těžký na pochopení, dokonce se zdá, že by mohl navádět k něčemu špatnému, vždy platí Písmo jako celek, to znamená, že se máme zařídit v této věci tak, jak nás k tomu nabádá většina dalších míst v Bibli, kdy se hovoří o podobné situaci. Tak třeba onen zmíněný problém toho nepoctivého správce z Lukášova evangelia, kde ho pán chválí, když ještě víc rozdává bez dovolení jeho majetek, jen proto, aby si získal oblibu u dlužníků, poté, co je mu oznámeno, že má být propuštěn ze služeb pána. Ježíš ústy toho pána nechválí nepoctivého člověka pro jeho vychytralost a nepoctivost, ale pro jeho vynalézavost, kterou dává za příklad svým učedníkům pro konání dobra.

Často slýcháme, že je nutno žít podle evangelia. To se máme odstěhovat do Palestiny, nechat si narůst dlouhé vlasy a stát se rybářem?
I když by to takto někoho bavilo, chytat ryby, nestříhat si vlasy, odstěhovat se někam daleko, kde by třeba nemusel chodit do školy, v tom život podle evangelia, následování Pána Ježíše nespočívá. K tomu je právě důležité to poslouchání a čtení Bible, abychom více poznali, co Pán Ježíš požaduje po svých učednících, a tedy i po nás, protože i my jsme jako křesťané jeho učedníky. Můžeme a máme i my dnes tady v České republice, stejně jako současníci Ježíšova pozemského života před dvěma tisíci lety, konat to, co Ježíš učil své posluchače. I když přiměřeně našim podmínkám, protože nemůžete např. nosit jedny sandály prostě proto, že je tu větší zima než v Palestině, nebo prodat všechno to, co máte, protože je to vlastně vašich rodičů, ale je třeba vzít si z této Ježíšovy výzvy to, že je třeba se umět rozdělit, pomoci tomu, kdo tu pomoc nutně potřebuje, bez toho, aby člověk počítal, co je pro něho výhodné.



Modlitba nad Písmem je prý královskou cestou modlitby. Mohl byste nás uvést do tajemství této modlitby?
Především bych zmínil, že Písmo samo je velkým zdrojem, odkud můžeme čerpat modlitbu. Najdeme zde žalmy, různé chvalozpěvy, modlitby, které pronášejí biblické postavy. Máme podle těchto biblických modliteb ve svých osobních modlitbách chválit Pána Boha, děkovat mu za to, co pro nás dělá, prosit ho za potřeby své, ale také jiných lidí. Ostatně, i některé naučené modlitby, které se běžně modlíme, jsou vzaty z Písma sv., jako třeba Otčenáš, první část modlitby Zdrávas Maria. To jsou všechno vzory pro naši osobní modlitbu. Z těchto biblických modliteb jsou sestaveny hlavní části denní modlitby církve, breviáře, který mají povinnost modlit se kněží a řeholníci, ale může se ho modlit i jakýkoliv další věřící.
Jak už jsem také zmínil, je potřeba nad Písmem sv. rozjímat – a rozjímání je také druhem modlitby. Rozsáhlejší modlitbu nad textem Písma nazýváme latinsky lectio (čti lekció) divina, která souvisí také s rozjímáním nad textem, ze kterého pak vychází poznání, jak toto poselství mohu žít já dnes, pak také různé chvály a prosby. K pochopení biblického textu nám mohou pomoci právě komentáře biblistů, ale tím, kdo nám hlavně pomůže proniknout do smyslu biblických poselství, je Duch Svatý, který vedl svatopisce, aby sdělili lidem Boží poselství. Proto na začátku rozjímání nad textem Písma máme prosit právě jeho, aby nás osvítil a vedl při této modlitbě. Třeba jen takovou kratičkou modlitbou: „Přijď, Duchu sv., pomáhej mi pochopit smysl této části Písma, nad kterou budu nyní rozjímat. Pomoz mi, abych i podle toho dokázal žít k větší Boží chvále a slávě. Amen.“

Za rozhovor a povzbuzení v četbě Písma děkuje Zbyněk


I Ježíšovi nepřátelé naslouchali Jeho Slovu. Byli mu nablízku, protože chtěli nalézt nějaké Jeho pochybení... Nikdy se však neptali: „Co mi tímto slovem říká Bůh?“ Pokaždé, když otevřeme evangelium a čteme nějakou pasáž, řekněme si: „Tímto ke mně mluví Bůh. Říká mi něco? A když říká, tak co?“ Tím opravdu nejen nasloucháme, ale i otevíráme srdce Božímu Slovu.
Citát papeže Františka, 23. 9. 2014

ThLic. P. Bedřich Horák
studium teologie, kněžské svěcení (1998),
studium licenciátu,
doktorandské studium na Papežské Gregoriánské univerzitě, Řím
jazyky: italština, angličtina a němčina,
biblické jazyky: hebrejština, řečtina a latina,
pasivně: španělština, francouzština, polština a ruština
působiště: farnost Mistřín u Kyjova na Slovácku

Zbývá do:

Aktualizace

Anketa 18.09.2014
Časopis plný fotopříběhů a komiksů
Zakoupili byste si časopis, který bychom vydali a byli by tam některé naše fotopříběhy a komiksy, které jsme v minulosti vydali?
Určitě ano
[hlasů: 171]
Určitě ne
[hlasů: 12]
Nevím
[hlasů: 33]
Záleželo by na ceně
[hlasů: 33]

Anketa 21.02.2012
Ahoj návštěvníku těchto stránek. Jsi:
Ministrant do 10 let
[hlasů: 83]
Ministrant do 15 let
[hlasů: 222]
Ministrant do 20 let
[hlasů: 156]
Ministrant starší 20 let
[hlasů: 127]
Bývalý ministrant.
[hlasů: 81]
Nikdy jsem neministroval.
[hlasů: 55]
Jsem dívka.
[hlasů: 167]
Jsem nevěřící člověk.
[hlasů: 52]

Kniha hostů
Jan Lukeš - redakce
nám nechal vzkaz
jako poslední ze dne 27.8.2014, 20:22
Děkujeme za-
důvěru.-
Čísla jsme-
rádi-
poslali./> /> Požehnané-
dny!
/> Za redakci-
Jan Lukeš,-
redaktor


Starší novinky
25.4.2017, 14:33
Možná si říkáš, jak to u nás v redakci Tarsicia vůbec funguje. Kdo vymýšlí všechny články a témata? Můžeš to být i ty, když nám odpovíš na pár otázek na adrese