|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 5/2011 |
| Rubrika: | Duchovní slovo pro mazáky |
| Autor: | jáhen Josef Janšta |
| Název: | |
| Článek: | Jdeme, jedeme a mnozí lidé mají pocit, že životem přímo letíme po cestě do nebeského království. Pohybujeme se tedy rychle, je nás na cestě hodně, a přesto mnoho lidí říká: nechceme zákazy a příkazy, chceme si na této cestě dělat, co chceme. Přitom bez zákazů a příkazů mnoho lidí bourá: rozchody a rozvody manželství, hádky mezi rodiči a dětmi, deprese v nemocích, závislosti na drogách a alkoholu, strach z budoucnosti, nedůvěra mezi lidmi. Přitom tomu všemu by se dalo předejít, kdyby se lidé drželi Božích přikázání. Po silnicích a dálnicích jezdíme také rychle, ale tam nám příkazy a zákazy nevadí. Nikdo se neodváží říct, že předpisy na silnici nebude poslouchat. Nikdo neprotestuje, že je mu na silnicích brána svoboda. Lidé za volantem se nechávají omezovat nejenom předpisy, ale i dalšími zařízeními. Mnohý člověk nadává na křesťanství, že bere svými předpisy člověku svobodu. Přitom si kupuje do auta zařízení, které jeho svobodu rozhodování výrazně omezí. My křesťané se modlíme k andělu strážnému a dnešní svobodný člověk si nechává vmontovat do auta elektronického anděla strážného, který ho vzbudí, když za volantem usíná. My křesťané se učíme Desatero, aby nás umělo zabrzdit, když nám hrozí „karambol“. Dnešní svobodný člověk si montuje do auta chránič proti čelnímu nárazu. Pokud včas nezareaguje na náhlé brzdění auta před sebou, chránič to udělá za něho. My křesťané si Boží přikázání opakujeme, abychom je nezapomněli. Dnešní svobodný člověk si montuje do auta kameru, která sleduje dopravní značky a zobrazuje je na přístrojové desce. Takto přehlédne značku jen stěží. Rozumný člověk se na cestě životem učí znát pravidla, aby projel bezpečně a neboural. Křesťan dává rád svou svobodu do rukou Božích a modlí se: „Bože, buď vůle tvá.“ Vždyť ty nejlépe víš, jak dojet do nebe. |
| Pr/Qr: | 1359/0 |
|
Archivní článek