Jsi 1367303. návštěvník.
Tento den 250.
|
|
Svátek |
Dnes má svátek
Klement.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.
|
|
Doporučujeme |
|
|
|
 Archivní článek
| Tarsicius: | 11/2006 | | Rubrika: | Duchovní slovo pro borce | | Autor: | Štěpán Pospíšil | | Název: | Neviditelný deník smutného faráře | | Článek: | „Dnes to bylo na mši hrozné. Přišli jsme s bráchou jako vždycky do kostela, ale vůbec nic nebylo připravené. Pan farář nám asi stárne, pomyslel jsem si při zjištění, že mám boty plné sněhu. Nebyly totiž odházeny závěje před kostelem, a tak se chudáci ministranti museli na mši brodit sněhem... Otec Jiří přiběhl na poslední chvíli, nohavice měl celé mokré a měl také pěkně špatnou náladu. Já tedy nevím, ale takhle ty lidi moc neosloví. Měl by se nad sebou pořádně zamyslet!“
Co si asi do deníku dnes večer zapisuje pan farář? Přimhouřím oči a vidím ho před sebou, jak sedí na faře u stolku s rozsvícenou lampičkou, kde cosi zaujatě píše... Jdu blíž a nahlížím mu přes rameno se zvědavostí, co se o životě pana faráře dozvím. Jeho tužka rychle píše, ale stránka je úplně prázdná...
Co vlastně vím o životě našeho pana faráře? Já přijdu ministrovat na mši, kde je všechno připraveno, ale kdy přichází do kostela on? Pak letím domů, kde mě čeká na stole oběd, ale co vlastně obědvá on? Odpoledne dospávám týdenní únavu, čučím na televizi nebo jedu na lyže, ale co vlastně dělá on?
Rozhodl jsem, že zkusím odkrýt neviditelný život v deníku našeho pana faráře. Začal jsem ho nenápadně pozorovat, vyptávat se lidí v jeho okolí a zjistil jsem, že jeho život je mnohem zajímavější, než se mi zpočátku zdálo. Když já ještě v neděli spím, přichází do kostela, kde se tiše modlí za každého z nás. Pokud v noci napadne sníh, nestihne se někdy nasnídat, protože maká s lopatou před garáží a kostelem. Pak vyjíždí na první mši svatou ve vedlejší vesnici, kde zpovídá a povzbuzuje místní věřící. Pak se vrací k nám do kostela, odkud po skončení mše svaté odchází na oběd pokaždé k jiným lidem, kteří ho pozvali. Zatímco odpoledne spím, pan farář jede do nemocnice se svatým přijímáním pro nemocné. Zpovídá je, povzbuzuje a pak se přesune do domova důchodců, kde slouží další mši svatou. A to už je večer, kdy se pan farář vrací do studeného kostela a zakončuje svůj den opět před svým Pánem ve svatostánku. Před spaním sedí u stolku s lampičkou, ale deník si nepíše. Píše dopisy lidem, kteří ho žádají o radu.
„Dnes na mši to bylo super. Přišli jsme na mši s bráchou dřív a odházeli sníh před kostelem, připravili vše na mši a čekali, až přijede pan farář. Přišel do sakristie a bylo vidět, že má radost. Radost jsme měli i my, protože říkal, jak je rád, že už mu konečně funguje počítač a že nemusí psát dopisy rukou. Náš bratránek, který pracuje v počítačové firmě, se mu na to podíval a vše opravil. Teď ještě musíme sehnat někoho, kdo panu faráři vymění ten prasklý výfuk u auta. Pomáháme mu teď se vším, co je potřeba, a je toho docela požehnaně. Často jsme docela unavení, ale zato máme radostného faráře. Můj život se díky němu úplně změnil, a přitom stačilo tak málo: jen se nad sebou trochu zamyslet...“ | | Pr/Qr: | 1612/0 |
|
|
