Jsi 1371182. návštěvník.
Tento den 207.
|
|
Svátek |
Dnes má svátek
Barbora.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.
|
|
Doporučujeme |
|
|
|
 Archivní článek
| Tarsicius: | 11/2014 | | Rubrika: | Sloupek Neposkvrněné | | Autor: | otec Marek Miškovský | | Název: | Odpočinutí věčné | | Článek: | Odpočinutí věčné dej jim Pane,
a světlo věčné, ať jim svítí,
ať odpočívají ve svatém pokoji.
Amen.
Slova modlitby, kterou se v těchto dnech modlíme častěji. Co ale znamenají? Odpočinutí věčné není druh důchodu bez konce. Ani světlo věčné není jen mihotavá svíčka na hrobě. Klíčem k pochopení je slovo věčnost. Věčnost není stereotypní, do nekonečna se opakující sled kalendářních dní, ale spíše okamžik ponoření se do oceánu nekonečné lásky, v němž už neběží časomíra, není žádné předtím a potom. Tento okamžik je životem v plném smyslu, stále nové noření se do nekonečné rozlehlosti bytí, v němž nás zaplavuje neodolatelná radost.1 Je společenstvím s Bohem, které Ježíš vyjadřuje takto: „Znovu vás uvidím a vaše srdce se zaraduje a nikdo vám vaši radost nebude moci vzít.“ (Jan 16, 22) Je-li věčnost toto, pak svatý pokoj není ticho hřbitova, ale jiskřící radost z dosažení cíle: od(s)počinutí v Bohu a Světlo věčné znamení přítomnosti před Hospodinem.
Maria Panno, vypros mi zde na zemi upřímnou touhu po věčnosti a buď mi do ní průvodkyní! | | Pr/Qr: | 1670/0 |
|
|
