|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 12/2007 |
| Rubrika: | Duchovní slovo pro borce |
| Autor: | Štěpán Pospíšil |
| Název: | Nejlepší hra mého života |
| Článek: | Už mě to vážně nebaví! Sedím v autobuse a cestou do školy tradičně nadávám. K čemu ta škola je? Vždyť je to neuvěřitelná ztráta času! Kolik nejlepších let života člověk stráví nad učením, místo aby dělal něco smysluplnějšího! Nebaví mě to! Kdybych tak už byl za vodou! Pryč z domova, kde mě zneužívají jen jako levnou pracovní sílu při galejích na zahradě a likvidaci špinavého nádobí! To zase budou Vánoce! Samý úklid a žádný odpočinek u počítače... A pak jsem ho uviděl inzerát na skle za řidičem: Nebaví vás už dlouhé hodiny hrát hloupé počítačové hry, ve kterých nikdy nevyhrajete? Nevyhazujte peníze za hry, které se nedají dohrát! Stáhněte si naši super hru a vyhrajete zaručeně vždy! Je to ta nejbombastičtější hra v dějinách počítačových her! A navíc úplně zdarma! inzerát na skle za řidičem. Musím přiznat, že mě ten inzerát dost zaujal. Opsal jsem si adresu a hned druhou hodinu ve škole na informatice jsem si hru stáhl na FLASHku. Překvapilo mě, že ani nezabere 10 MB, ale neřešil jsem to. Doma mě čekalo další překvapení, když instalace netrvala ani pět sekund. Asi to vážně bude ta nejlepší hra, když i instalaci mají tak vychytanou... S neuvěřitelným očekáváním jsem hru nedočkavě spustil. Na chvilku se objevil na monitoru titulek: PROBÍHÁ HRA... a vzápětí zazněly fanfáry a veliký barevný nápis mi oznamoval: JSI BOREC – VYHRÁL JSI! Vpravo dole byla ikonka: NOVÁ HRA... Klikl jsem na ni a vše se opakovalo... Pak ještě znovu a zase to samé... Pochopil jsem, že jsem pěkně naletěl. Co je to za hru, když se ani nehraje a rovnou se vyhraje? Pak jsem si vzpomněl na inzerát a mojí cestu do školy. Vyhrajete zaručeně vždy! Nemusíte už hrát hry, které se nedají dohrát... Inzerát nelhal. Hlupák jsem já, že o takovou hru stojím. A možná to byla i odpověď na mé naivní hudrování, k čemu ten život je, když všechno tak dlouho trvá. Asi jsem chtěl přeskočit všechny levely mého života a rovnou si vyslechnout fanfáry, jaký jsem borec. Kdyby to takhle šlo i v životě, byla by to nuda stejná jako s tohoto ubohou hrou. Naštěstí nám Nejvyšší Programátor vymyslel každý životní level přímo na míru. A to, že někdy trvá tak dlouho, může znamenat, že jsem ho ještě pořádně neprozkoumal. Vždyť já vlastně ještě ani nepochopil, o co v tomto levelu doopravdy jde, a co je mým úkolem, abych se dostal do dalšího. No, konec filosofování, radši jdu dělat něco pořádného, ať ty Vánoce k něčemu vypadají. Třeba je právě tohle cesta vedoucí do dalšího levelu mého života... |
| Pr/Qr: | 1695/0 |
|
Archivní článek