|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 12/2013 |
| Rubrika: | Moderní světec |
| Autor: | Petr Janšta |
| Název: | Chlapec pro Ježíše |
| Článek: | Blíží se konec nelidské a dlouhé druhé světové války zapříčiněné hrůznou nacistickou ideologií. Avšak již během ní se v mnoha zemích Evropy objevuje a získává na síle nová ideologie, která si s tou předchozí vůbec nezadá – komunismus. Její přívrženci – partyzáni - bojují během války proti nacismu, případně fašismu. Jednou ze zemí, kde partyzáni kromě boje proti fašistům spáchali také mnoho bezpráví na nevinných lidech, nebo dokonce jejich vražd, byla Itálie, konkrétně oblast ve střední Itálii kolem města Bologna, která je dodnes centrem komunistů a socialistů v zemi. Komunisté nenáviděli a nenávidí Církev, a ti, kdo jim byli nejvíce trnem v oku, byli kněží. „Ti totiž přitom zaplatili velmi vysokou cenu: Don Pasqualino Borghi zabit fašisty v Reggiu 30. ledna 1944, don Battista Pigozzi zastřelen nacisty v Cervarolo 20. března 1944, don Giuseppe Donadelli zabit komunistickými partyzány 2. července a stejně i don Luigi Illariucci, zavražděný 19. srpna – a u každého jména zazní rudý refrén „zavražděn komunistickými milicionáři či tak zvanými partyzány“. Don Aldemiro Corsi, 22 září, don Luigi Manfredi 14. prosince a mnoho jiných; seznam sahá až do roku 1946.“ 1) Mezi nimi je již dokonce jeden blahoslavený: Rolando Rivi, který byl Svatým otcem prohlášen za blahoslaveného v italské Modeně 5. října 2013. „Byl zabit z nenávisti k víře roku 1945 ve věku 14 let. Provinil se tím, že nosil talár v době, v níž se rozpoutala nenávist proti kléru. Duchovní tehdy pozvedli hlas, aby v Božím jménu odsoudili vraždění, které následovalo bezprostředně po válce. Avšak víra v Ježíše Krista vítězí nad duchem světa. Vzdávejme Bohu díky za tohoto mladého mučedníka, hrdinného svědka evangelia. Kolik dnešních mladých lidí má před očima takovýto vzor – odvážného mladíka, který věděl, kam jít, rozpoznal ve svém srdci Ježíšovu lásku a položil život za Krista. Je to krásný vzor pro mládež…“ 2) Rolando Rivi se narodil 7. ledna 1931, vyrostl v zemědělské rodině, ale již v pěti letech ministroval a v jedenácti pocítil touhu stát se knězem. Vstoupil do semináře pro chlapce v Marole. Za války byl tento seminář zrušen, a tak se Rolando vrátil domů, do své farnosti, kde povzbuzoval své vrstevníky ve víře. Jednou se procházel v bohosloveckém taláru a s knihou ruce v lesíku San Valentino v Apeninách blízko Reggio Emilia. Partyzáni jej chytili, svlékli jej z taláru a nutili ho, aby se jej zřekl. Mladý bohoslovec jim odvětil, že to nikdy neudělá. Tři dny jej tito partyzáni z nenávisti k víře mučili, bili, zesměšňovali, až ho 13. dubna popravili dvěma výstřely do srdce a do hlavy, zrovna když se Ronaldo na kolenou modlil. Jeho mrtvé tělo nechali polozahrabané vrstvou hlíny a listí. Byl nalezen za pár dní svým otcem, který se jej vydal hledat poté, když se v jednom z partyzánů hnulo svědomí a vše Ronaldovu otci řekl. Vrahové sice byli odsouzeni na 23 let do vězení, ale brzy byli osvobozeni či amnestováni soudy, které byly po válce obsazeny výhradně levicovými soudci. Poprvé se až dnes, po šedesáti letech, začalo mluvit o tom, že i na straně vítězů došlo k strašným zvěrstvům. Proces k blahořečení byl vyhlášen 7. ledna 2006. Kongregace pro blahořečení a svatořečení v krátké době potvrdila mučednictví pro víru, kterým se mladý seminarista řadí k dalším zhruba sto třiceti kněžím zavražděným partyzány. Uznala rovněž zázrak na přímluvu Rolanda Riviho – nevysvětlitelné uzdravení anglického dítěte. „Před tímto výjevem dítěte, které bylo vyrváno životu a lásce, nemůže křesťan pociťovat nenávist a touhu po pomstě. Chtěli bychom připomínat mučednictví Rolanda Riviho v postoji odpuštění, smíření, lidského bratrství. Jediným křesťanským zákonem je láska k Bohu a láska k bližnímu. Lidské ideologie se hroutí, ale evangelium lásky nepomíjí, protože tato radostná zvěst přináší všem lidem pokoj.“ 3) Je to i výzva pro nás, ministranty, ať se nebojíme těch, kteří Krista nemají rádi, či jej dokonce nenávidí, ať třeba i navenek dokážeme projevit příslušnost k naší Církvi a k Ježíši Kristu – křížem, modlitbou před jídlem či pokleknutím a přežehnáním se v kostele. Zdroje: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18935 http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=5239 Citace: 1) Koláček, J. Rolando, oběť „rudých“, bude blahoslavený. In: www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=5239 2) http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18935 3) http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18935 |
| Pr/Qr: | 12911/0 |
|
Archivní článek