|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 12/2003 |
| Rubrika: | Aktuálně |
| Autor: | Josef Lavička |
| Název: | Jak jsem potkal ryby. |
| Článek: | Je prosinec, přípravy na Vánoce jsou v plném proudu. Vánoce = Štědrý večer, dárky, půlnoční mše svatá, slavení Nového roku. Je zde ale ještě něco, bez čeho by Vánoce nebyly těmi pravými Vánocemi. Dám vám malou nápovědu: Je to zvíře. Už asi víte, co? Správnou odpovědí je ryba :-). Když jsem byl malý, byla rybí polévka a smažený kapr vždycky to, na co jsem se o Vánocích nejméně těšil. „Trvá strašně dlouho, než člověk vytahá z kapra všechny kosti. Už jsem mohl být dávno u stromečku a rozbalovat dárky,“ říkal jsem si každý rok. A tak nám dětem maminka nakonec začala radši dělat na Štědrý večer filé.Dneska už mi ale kapr docela chutná, a proto bych vám chtěl představit svého kamaráda kapra a jeho sestru rybu jako takovou. Ryba má totiž s křesťanstvím společného mnohem víc. Kapr – symbol Vánoc, kterému je třeba držet palce O Vánocích se jí všechno možné. Kromě cukroví i mnoho tradičních pokrmů. Jedno lidové přísloví říká: „Jiný kraj, jiný mrav.“ A o Vánocích tomu tak skutečně je. To, co se o Vánocích jí, totiž záleží nejvíc právě na tom, v jakém kraji člověk bydlí. Určitě víte, že v mnoha rodinách se přes Štědrý den nejí vůbec. Všichni se postí, aby večer viděli zlaté prasátko. V některých rodinách se jí přes den jen hodně obyčejné jídlo zvané houbový kuba. Kromě hub jsou v „kubovi“ i kroupy a kmín. Jinde se na Štědrý večer vaří bramborová polévka či jablkový koláč. Například Francouzi jí 24. prosince večer pečeného krocana či kuře a ve Švédsku si o Vánocích vaří speciální vánoční mandlovou kaši s mlékem a rýží. Tradice jsou to rozmanité. V Česku však jasně vítězí ryba – kapr. Dneska už každý ví, že kapr se nejčastěji smaží a maminky nám k němu o Vánocích dělají bramborový salát. První zmínka o této dnes již tradiční přípravě kapra – smaženém s bramborovým salátem, se ale objevila v České republice poprvé až v roce 1924. Do té doby si asi naši pradědečkové a prababičky pochutnávali na mnohem obyčejnějších jídlech. Od roku 1924 se kapr stal během 70 let opravdovým symbolem Vánoc. Dnes to však kapr nemá vůbec jednoduché. Když se před Vánocemi kapři prodávají v kádích na ulici, jsou zde časté kontroly. „Revizoři“ kontrolují, jestli mají kapříci v kádích dost místa, mají co dýchat nebo třeba jestli nejsou na prodej moc malí. Každý rok se tak objevují i názory, že by se pouliční prodej kaprů měl zrušit. S tím by však tradice „vánočních kaprů“ v Česku úplně skončila. Málokdo by si totiž kapra koupil zmraženého v supermarketu, když jsou všichni zvyklí, že o vánočních svátcích jsou kaprů v městských ulicích plné kádě. Možná by ale byla trochu škoda, kdyby kapři z českých Vánoc vymizeli. Vždyť v rybnících se u nás tihle macci chovají už od 13. století :-). Kapr a biologie? Nevím, co si myslíte o rybách, ale já jsem zjistil, že s rybami je to úplně stejné jako s lidmi. Stejně jako jsou někteří lidé draví a průrazní, plave v rybnících a oceánech spousta štik nebo žraloků. Mezi rybami máme i staré hračičky – třeba delfína. A jak byste charakterizovali kapra? Mně vždycky přišlo, že kapr je rozvážný. Není moc živý, v tichu si plave pod vodou, přemýšlí. Takový starý pantáta, který už je zkušený a ví, jak to v životě chodí. Když ho ale chtějí lidé ulovit, to se najednou dokáže pořádně bránit. Mrská sebou a nešikovnému rybářovi nebo tatínkovi, který ho chce o Vánocích klepnout, často lehce „uteče“. Takový je tedy kapr. A co o něm říkají biologové? Obecná charakteristika Kapr obecný (Cyprinus carpio) je tradiční česká ryba chovaná snad ve všech velkých českých rybnících už od dob zakládání rybníků v Jižních Čechách. Řadíme ho do čeledi kaprovitých. Kromě toho patří i do třídy paprskoploutvých. To neznamená, že by měl ploutve ve tvaru paprsků. Má ale v ploutvích paprskovité kosti, které ploutev drží vztyčenou. Průměrný věk kapra, kterého se rybářům nepodaří ulovit, se pohybuje od deseti do dvaceti let. Kapr se dorůstá délky v průměru 50 – 60 centimetrů, ale někteří macci můžou být delší i více než metr. Ti však neváží běžných 3–4, ale třeba 20 kg. Na první pohled A jak kapra stoprocentně poznáte od ostatních ryb, které jsou mu někdy opravdu hodně podobné? Třeba karas či amur jsou totiž od kapra téměř k nerozeznání. Kapr má však několik typických poznávacích znamení, díky kterým ho poznáte skutečně na první pohled: má na hubě dva páry vousků, oproti karasovi i dalším rybám je průměrný kapr o hodně větší (karas dorůstá délky zhruba kolem 40 cm) a v neposlední řadě jsou důležitým poznávacím znakem kapra velké, často zlaté šupiny. Někteří kapři však šupiny skoro nemají, ale zato má každý kapr dlouhou hřbetní ploutev, která je také typicky „kapří“ :-). Původ Často se o kaprovi říká, že je to tradiční česká ryba. To je sice pravda, ale to ještě neznamená, že kapr z Česka pochází. Ačkoliv je dnes tato sladkovodní ryba rozšířená po celém světě, jeho původním domovem jsou kromě západní Evropy i jezera a rybníky v okolí Černého i Kaspického moře. Potrava Kapr je všežravec, takže se živí opravdu vším, co ve vodě najde. Ať už jsou to komáři či drobné mušky, nebo i různé vodní rostliny nebo plankton. Ve výjimečných případech však prý kapr spořádá i nějakou menší rybku, proto ho radši nedávejte do rodinného akvária ;-). Ryba symbolem křesťanství? Zajímají vás auta? Mě trochu ano. A ze všeho nejradši jsem se vždycky učil nazpaměť všechny možné značky aut. Občas jsem ale na autech kromě znaku jejich automobilky našel i nějaký jiný znak, a proto mi vrtalo hlavou, proč vozí někteří lidé na autě nalepenou rybu. Nejvíc takových aut jsem objevil vždycky v neděli u kostela. A právě s tím to souvisí. Ryba je totiž opravdu typickým symbolem křesťanství a má s naší vírou hodně společného. Většina apoštolů Pána Ježíše byli rybáři, pro které byla ryba běžnou součástí života. O rybách se píše i v evangeliu, třeba při rozmnožení dvou ryb a pěti chlebů. Po ukřižování Pána Ježíše byli křesťané často pronásledováni. Museli se proto skrývat a navzájem o sobě moc dobře nevěděli. Ryba, řecky ichthys, se ale právě tehdy stala jejich symbolem. Když věřící člověk někde narazil na cizího člověka, nakreslil před něj do písku oblouček neboli jednu polovinu znamení ryby. A pokud cizinec k obloučku dokreslil i zbylou půlku, věděli oba, že jsou křesťané a nemusí se jeden druhého bát. Symbolický pro křesťanství je i samotný řecký název ryby. Jednotlivá písmena řeckého ICHTHYS totiž tvoří počáteční písmena slov IESUS CHRISTOS THEOY YOS SÓTÉR. To v překladu znamená: Ježíš Kristus, Boží syn a Spasitel. Přeji vám všem požehnané Vánoce bez kostí. Josef Lavička Zdroje: www.wikipedia.org www.kaprobecny.cz www.orso.cz www.mrk.cz www.priroda.cz http://www.kubak.cz/Bible/Symboly.htm http://pminar.signaly.cz/index.php?a=viratryba http://andokai.blog.cz/0612/krestanske-symboly-ryba |
| Pr/Qr: | 1764/0 |
|
Archivní článek