Jsi 1366673. návštěvník.
Tento den 527.
|
|
Svátek |
Dnes má svátek
Albert.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.
|
|
Doporučujeme |
|
|
|
 Archivní článek
| Tarsicius: | 2/2012 | | Rubrika: | Apologetika | | Autor: | P. Pavel Gábor | | Název: | Každý to ví... | | Článek: |
Každý ví, že Slunce je v poledne na jihu a že se na obloze pohybuje zleva doprava. Každý to ví... dokud nezajede na jižní polokouli, kde je tomu naopak: Slunce je v poledne na severu a na obloze se pohybuje zprava doleva. To, co „víme“, bývá výsledkem jistého zvyku, nad nímž nepřemýšlíme. Je to přirozené, protože přece nemůžeme všechno sami ověřovat a domýšlet do důsledků. To bychom si nemohli ani ráno uvařit čaj, dokud bychom nedomysleli, zda je to správné, odkud čaj vlastně je a jak přesně funguje varná konvice... „Vědět“ jisté věci bez dlouhého přemýšlení je tedy nejen praktické, ale i nutné. Nicméně je mnoho věcí, které „víme“, a přitom mohou být nepřesné nebo dokonce chybné.
O Galileovi každý „ví“, že zdokonalil dalekohled a potvrdil, že Země obíhá kolem Slunce, za což ho pak inkvizice málem upálila. Odpovídá tento „poznatek“ nejnovějším znalostem historiků?
Galileo žil před 400 lety, ve světě, který se od našeho v mnohém lišil. Cestování bylo obtížné, komunikace na dálku jen pomocí značně nespolehlivé pošty, přístup k informacím jen v knihovnách, které byly stále ještě velkým luxusem. V Evropě se nepoužíval toaletní papír a na lékařských fakultách se vyučovalo, že zdraví pacienta v dané chvíli ovlivňují hvězdy podle toho, ve kterém znamení se narodil. I tenkrát tedy bylo mnoho věcí, které „všichni věděli“. Náš pohled na historické osobnosti je ztížen tím, že my „víme“ jiné věci než ty, které byly „všeobecně známy“ v jejich době. Oněch 400 let, které nás dělí od Galilea tedy nejsou pouhým údajem na časové ose, nýbrž představují kalnou řeku plnou nečekaných vírů a skrytých propastí, které nám brání v přístupu k historickým pramenům. K takovýmto pastem patří i práce generací samotných historiků, kteří často vycházeli spíše ze svého přesvědčení než ze solidní práce s prameny.
Současní historikové odhalují jednu takovou past. Před 300 lety jejich předchůdci „věděli“, že světlo plného poznání měli naši dávní předkové před tisíciletími a že lidstvo postupem času z tohoto poznání stále více a více zapomínalo. Před 150 lety pak historikové „věděli“ pravý opak, že totiž před tisíciletími vládla nevědomost a že dějiny přírodních věd pak postupovaly od temnot neznalosti ke světlu poznání – a to nezadržitelně navzdory nejrůznějším „tmářům“, kteří ve jménu náboženství často nevybíravými způsoby bránili lidem v přístupu ke světlu poznání. Galileo v tomto schématu představuje (téměř) mučedníka vědy.
Mladší historikové (u nás např. Daniel Špelda – zkuste se začíst do jeho knížek) dnes postupně odhalují, že skutečný Galileův příběh nebyl tak černobílý a že byl vlastně mnohem zajímavější.
Požehnaný rok 2012! | | Pr/Qr: | 1573/0 |
|
|
