|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 2/2014 |
| Rubrika: | Aktuálně |
| Autor: | P. Pavel Gábor |
| Název: | Jak to bylo s Galileem? |
| Článek: | Galileo byl upřímný katolík. Tak proč se tedy dostal do takových problémů s inkvizicí? 20. ledna 1610, brzy po žni svých astronomických objevů, si Galileo poznamenal: „Jsem neskonale vděčen Bohu, jenž ráčil vyvolit právě mě, abych byl první, kdo spatří úžasné věci, které byly skryty po všechny minulé věky.“ 29. března 1611 byla na půdě jezuitské univerzity v Římě (tzv. Římská kolej, dnešní Gregoriánská univerzita) ke cti vzácnému hostu veliká slavnost. Oslavencem byl právě Galileo, jehož objevy z roku 1609 tamější jezuitští astronomové ověřili. Akademického sněmu se zúčastnili mnozí kardinálové a preláti, jakož i světská knížata a vůbec výkvět římské honorace. Od 24. dubna do 7. června 1623 Galilea šestkrát přijal papež Urban VIII. k dlouhým rozmluvám o jeho knize Prubíř. Zdálo by se, že Galileo je v Římě pečený vařený… Co se vlastně stalo? Zde je stručné shrnutí. Dávnou představu, že pozemský svět je úplně jiné povahy než svět astronomických těles, Aristoteles zařadil do svého uceleného učení, které bylo velmi populární od 13. století. Slunce, měsíc, planety a stálice byly poměrně malé a ležely na do sebe vložených kulových slupkách složených z nadpozemské látky zvané éter. Země je nejméně vznešeným místem světa – jakousi sedlinou na dně – neboť čím dále od ní, tím jsou věci vznešenější a bližší božské dokonalosti. Mikuláš Kuzánský vydal v roce 1440 knihu, kde jasně napsal, že vesmír nemůže být dokonalá koule, že země tudíž nemůže být uprostřed něho a že se nijak neliší od ostatních nebeských těles. V roce 1448 byl jmenován kardinálem. Roku 1514 kanovník Mikuláš Koperník sepsal první náčrt svých názorů, že středem vesmíru je Slunce a Země se otáčí kolem něj a zároveň kolem své osy. S odvoláním se na Kuzánského pak v roce 1543 vydal ucelené pojednání na toto téma. Koperníkův spis byl hodně diskutován, přičemž názory na něj se rozcházely. Tycho Brahe se pokoušel najít argumenty v přesných pozorováních. Když roku 1601 nenadále zemřel, nebyla jeho pozorování ještě pořádně zpracována. Přesto jeho výsledky zasadily, alespoň v očích některých lidí, vážnou ránu aristotelismu. V roce 1604 Galileo přišel s myšlenkou použít svou teorii přílivu a odlivu jako důkaz Koperníkovy hypotézy. Vycházel při tom z mylného tvrzení, že příliv a odliv nastává jednou za den, takže nakonec přesvědčil málokoho. V roce 1609 učinil řadu objevů vlastnoručně sestrojeným dalekohledem. Žádný z nich ale nebyl jednoznačným důkazem Koperníka: daly se vykládat i v rámci aristotelské filozofie. V roce 1611 Galileovy objevy potvrdili jezuitští astronomové. To ale neznamená, že se zamlouvaly jezuitským a jiným církevním filozofům a teologům. Filozofům stále připadalo správné Aristotelovo krásně propracované uspořádání světa, které Galileo neuměl nahradit ničím srovnatelným. Teologové měli jiný problém. Protestantští reformátoři vycházeli z toho, že bible je napsaná pro každého, a že tedy každý – i jednoduchý člověk – si v ní může a má číst bez rizika, že by k četbě potřeboval nějaké učené výklady specialistů. Katolickou námitku, že to s biblí není tak jednoduché, brali protestanté jako důkaz, jak málo katolíci věří v božský původ Písma svatého. Kepler roku 1609 na základě Tychových měření vyslovil správné zákony pohybu planet (a Země) kolem Slunce, které se ale Galileovi nelíbily - on chtěl dokázat správnost Koperníkovy soustavy. Spory mezi katolickými filozofy a teology na straně jedné a některými astronomy (v čele s Galileem, který ale mezitím naštval pár vlivných kolegů) na straně druhé, „vyřešila“ v roce 1616 inkvizice rozhodnutím, podle kterého je pohyb země filozoficky absurdní, protože odporuje Aristotelovi, a teologicky kacířský, protože odporuje Písmu. Galileovi přikázali, aby si dal pokoj. V roce 1623 Galileo konzultoval svou novou knížku „Prubíř“ s Urbanem VIII. Probírá v ní, jak číst v knize stvoření, čili jak dělat přírodní vědu. Papeži se sice kniha líbila, ale ani to nestačilo: inkvizice žádala zákaz nebo alespoň opravu. Když pak o 9 let později s papežem konzultoval svůj další rukopis („Dialog“), papeži se rovněž líbil, ale žádal o menší úpravy. Podle Urbana VIII. totiž lidský rozum nestačí k poznání pravdy o světě. Ať si Galileo třeba považuje Koperníka za lepšího než Aristotela, ale ať netvrdí, že zná pravdu. Galileo přesto knihu vydal bez úprav, o které ho papež osobně požádal. Výsledkem byl v roce 1633 inkviziční soud, který Galilea odsoudil k domácímu vězení. Zemřel v roku 1642 ve své vile u Florencie. Bylo mu 77 let. |
| Pr/Qr: | 1638/0 |
|
Archivní článek