|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 4/2013 |
| Rubrika: | Mučedníci vědy |
| Autor: | Pavel Gábor |
| Název: | Je lepší Ptolemaios, nebo Koperník? |
| Článek: | Často se jako přednosti Koperníkovy soustavy uvádějí i věci, které neodpovídají skutečnosti. Ku příkladu prý Koperníkův systém lépe odpovídal měřením poloh planet, která tehdejší hvězdáři uměli provádět. Není to pravda. Oba systémy zhruba stejně dobře odpovídaly tomu, co se dá změřit pouhým okem. Občas se setkáváme s tvrzením, že Koperníkův systém byl počtářsky méně náročný než systém Ptolemaiův. Ve skutečnosti o moc snazší nebyl: oba používaly řadu hodně umělých figur, tzv. excentry, deferenty a epicykly. Jediným Koperníkovým úspěchem v tomto směru bylo, že se zbavil tzv. ekvantů. Často se i v dobrých textech o dějinách astronomie najde omyl, že ve snaze o co nejpřesnější předpovědi poloh planet se prý v pozdním středověku do Ptolemaiovy soustavy přidávaly nové a nové figury. Naproti tomu Koperník byl prý jednodušší. Není tomu tak. Ptolemaiova soustava se nerozrůstala o další prvky. Obě soustavy byly přibližně stejně složité. Příliš mnoho prázdnoty a příliš veliké hvězdy Posledně jsme se zabývali paralaxou hvězd. Podle Ptolemaia Země stojí na místě, zatímco podle Koperníka obíhá kolem Slunce, a tak se během roku mění úhly, pod nimiž vidíme hvězdy. Změříme-li tyto úhly, zjistíme, kdo má pravdu: Ptolemaios nebo Koperník. Takto uvažoval koncem 16. století Tycho Brahe. Jeho měření byla velmi významná i přes to, že vlastně nic nenaměřil a navíc vycházel z několika chybných předpokladů. Předně od generací svých předchůdců přejal, že Slunce je od Země vzdálené asi 7 nebo 8 milionů kilometrů (ve skutečnosti to ale je 150 milionů kilometrů), že hvězdy jsou všechny na jedné kulové ploše (tzv. sféře stálic) a že světelné paprsky jsou přímky. Kdyby to bylo tak, pak by hvězdy musely být jen o málo vzdálenější než planety - vždyť se nám zdají podobně veliké. Ptolemaios i Koperník podle pohybů planet odhadli, o kolik jsou od nás dál než Slunce. Saturn, nejvzdálenější tehdy známá planeta, byl podle Ptolemaia 16-17krát dál než Slunce, podle Koperníka asi 20krát. Jelikož hvězdy se nám zdají podobně veliké jako planety, nemohly být o moc dál než Saturn, leda že by byly obrovské. Proč mnozí dobří astronomové nevěřili Koperníkovi? Tychovi vyšlo, že hvězdy musí být alespoň 1700krát dál než Slunce! Kdyby měl Koperník pravdu, znamenalo by to jednak že mezi Saturnem a hvězdami musí být neuvěřitelně velká prázdnota, a jednak, že hvězdy by pak musely být neuvěřitelně obrovské. Tycho se pokoušel změřit, jak jsou veliké. Odhadl, že ty nejjasnější se nám jeví asi 30krát menší než Slunce. Kdyby byly nejméně 1700krát dál než Slunce, znamenalo by to, že ve skutečnosti by měly být alespoň 57krát větší než Slunce. Tychovým následovníkům již s pomocí dalekohledů vyšly ještě větší vzdálenosti, a tím pádem i rozměry hvězd. Kde udělali chybu? Hodíte-li do vody kámen, třeba i hodně hranatý, udělají se na hladině pěkné kruhové vlny. Jak to, že tvar vln nijak nesouvisí se tvarem kamene, který je způsobil? Je to tím, že vlnění má své zákonitosti, a ty souvisí především s vlastnostmi prostředí, kde se vlny šíří. Vlny proto „zapomenou“ na tvar kamene, který je vyvolal (je-li kámen menší než vlnová délka). Podobné to je se světlem. Když se díváme na hvězdu, světlo se chová jako vlnění v tom smyslu, že rovněž jakoby „zapomnělo“ na tvar a velikost hvězdy. Tycho se domníval, že dovede změřit velikost hvězd, ale ve skutečnosti dovedl změřit jen velikost stopy (říká se jí Airyho obrazec), kterou vlny vytvořily v jeho oku. Tato stopa má se skutečnou velikostí hvězdy společného asi tolik jako kruhy na vodě s tvarem kamene – tedy vůbec nic. Co je užitečnější – Slunce nebo Měsíc? Určitě Měsíc, protože svítí v noci, kdy je tma, zatímco Slunce svítí jen ve dne, kdy je tak jako tak světlo. Je to žert, ale vždyť i podle Bible byl den a noc dřív než Slunce. Rozdíl mezi dnem a nocí je v Bibli, ve starobylých baladách, pověstech a pohádkách, zcela zásadní. Světlo dne je symbolicky jiné povahy než např. světlo plamenů. Denní světlo zahání přízraky noci a ruší moc zlých duchů, jiné světlo je vůči nim bezmocné. Dají se upíři zahnat umělým osvětlením? |
| Pr/Qr: | 1585/0 |
|
Archivní článek