|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 4/2015 |
| Rubrika: | Moderní světec |
| Autor: | Petr Janšta |
| Název: | Don Bosco – velký ctitel eucharistie |
| Článek: | Tento rok nám dává dvě velké skutečnosti k rozjímání: první je výročí 200 let od narození velkého turínského kněze Jana Bosca, zakladatele salesiánů, a druhou možnost více prožívat tajemství eucharistie, protože ve všech farnostech českých a moravských diecézí probíhá od ledna do června roku 2015 Národní eucharistický kongres, jenž vyvrcholí v říjnu konferencí v Brně. Co mají tyto dvě události společného? Don Bosco byl velkým ctitelem Nejsvětější Svátosti, sloužil mši svatou a rozdával svaté přijímání svým klukům, o něž se staral, často v těžkých podmínkách, kdy se oratoř místo setkávání kluků s otcem Janem neustále stěhovala z místa na místo, ale po celou dobu byl centrem oratoře v na Valdoccu kostel či kaple, v níž přebývala (a stále přebývá) Nejsvětější Svátost. Měl jsem možnost před pár lety strávit týden v Turíně přímo ve Valdoccu, v místě prvotní salesiánské oratoře. Jedna z věcí, která mne nadchla, byla malba v bazilice Maria Ausiliatrice, již nechal zbudovat Don Bosco v letech 1864–1868. Tato malba představuje vizi sv. Dona Boska z května 1862 o budoucnosti církve. Karl-Maria Harrer, předloni zesnulý německý kněz a spisovatel, jenž měl ve zvláštní úctě eucharistii a Pannu Marii, o této malbě píše: „Po rozbouřeném moři se plaví množství lodí, vybavených zbraněmi, zápalnými látkami a různými zařízeními. Cílem těchto lodí je zničit hlavní loď, provázenou mnoha malými plavidly. Kapitánem hlavní lodi je Svatý Otec. Z mořské hladiny se zvedají dva vysoké sloupy. Na jednom stojí socha neposkvrněné Panny, na druhém, vyšším, je vidět svatou Hostii. Vzplane mohutný boj, ale nepřátelské útoky jsou bezúspěšné. Hlavní lodi nebyla způsobena žádná větší škoda, nepatrné trhlinky se uzavřou působením vánku, který duje směrem od sloupů. Děla nakonec útočníky zaženou. Mnoho lodí je rozmetáno a potopeno. Papež vede neomylně svou loď k těm dvěma sloupům a spustí před nimi kotvu. Stejně tak lodě, které se ze strachu stáhly. Pak nastane veliký klid. Toto vidění velkého světce ukazuje jasně na těžkou dobu, která církvi nadchází. Kdo by pochyboval o tom, že my dnes stojíme uprostřed ní? Oba ty mohutné sloupy spásy právě v nynější době ponížení zřejmě naznačují pobožnost k Neposkvrněné a úctu k Nejsvětější svátosti. Tyto eucharistické zážitky byly publikovány, aby oživily víru ve svatou eucharistii, v tu obdivuhodnou přítomnost Krista pod způsobami chleba a vína. Ať jsou mnohým i v dnešní době nápomocny k tomu, aby se zcela a úplně ztotožnili se stále platným učením církve o tomto velikém tajemství naší víry a aby získali sílu vítězně odolávat všem útokům proti eucharistii.“ 1) Don Bosco během svého života vykonal množství zázraků, které měly povzbudit chlapce k hlubšímu prožívání víry. „Když Don Trione projevil jednou zájem o dar zázraků, aby mohl obrátit i ty nejzatvrzelejší hříšníky, odpověděl mu světec vážně a smutně: ‚Jen mlč, mlč! Kdybys měl dar zázraků, prosil bys s pláčem Pána Boha, aby ti ho vzal!‘ Od roku 1862 dopustil Bůh, že Boska krutě týral ďábel podobně jako P. Pia. Trvalo to dva roky. Když o tom později vyprávěl svým důvěrníkům, jeden prohodil: ‚Já bych se ho nebál‘. ‚Jen mlč,‘ odpověděl světec, ‚umřel bys strachy při prvním doteku.‘ A ujistil klerika, že žádný ze známých prostředků nepomáhal déle než minutu. „Nyní už vím, čím se zahání. Znám a užívám jeden prostředek. Je účinný a jak účinný!“ Ale více svým synům neprozradil.“ 2) V čem tkvěl úspěch Dona Bosca? Jeho životopisci (T. Bosco, F. Desramaut, G. B. Lemoyne) zdůrazňují tři věci: úctu k Nejsvětější svátosti, úctu k Panně Marii Pomocnici a „dohodu“, kterou pravděpodobně uzavřel tento světec s Bohem: „Dej mi duše, ostatní si vezmi!“ |
| Pr/Qr: | 1734/0 |
|
Archivní článek