|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 5/2012 |
| Rubrika: | Téma |
| Autor: | Josef Lavička |
| Název: | Plovoucí titán - TITANIC |
| Článek: | Neděle 15. dubna 2012, den jako každý jiný. Druhá neděle velikonoční, při mši svaté bylo ještě cítit kadidlo z oslav Velikonoc. V evangeliu jsme slyšeli o nevěřícím Tomášovi. A přece jen byl tento den ještě něčím specifický. Přesně před 100 lety, v pondělí 15. dubna 1912 kolem 2:20 hodin ráno ztroskotala 644 km jižně od ostrova Nový Foundland do té doby největší a nejvelkolepější loď, jakou lidé postavili. Zaoceánský parník Titanic. Pojďme se proto společně podívat na zajímavosti týkající historie Titaniku či jeho technických parametrů. A také na to, zda je tato katastrofa srovnatelná s nějakou událostí dnešní doby. Než vznikl Titanic Už od šedesátých let 19. století figurovala Velká Británie svou produkcí v mnoha odvětvích. Ať už šlo o průmysl a nové technologie či obchod. Protože ještě neexistovala letadla, nejlepším možným dopravním i přepravním prostředkem byly lodě. Existovalo proto hned několik společností, které se specializovaly na tzv. rejdařství, tedy přepravu lidí, zboží i pošty na lodích. Největšími z nich byly společnosti White Star a Cunard, které se zpočátku zaměřily především na dopravu do Austrálie. V roce 1890 už však byl obchod mezi Anglií a Spojenými státy natolik rozvinutý, že obě společnosti musely přemýšlet i o zavedení nových linek, právě z Anglie do USA. V tomto byla společnost Cunard pohotovější, a tak už v roce 1907 začala provozovat plavby mezi USA a Velkou Británií na nových lodích Lusitania a Mauretania. Tyto lodě byly větší než kterákoliv předchozí loď. Mezi lidmi byly velmi populární. Společnost White Star proto musela reagovat. Původně měli sice její představitelé, William Pirrie a Bruce Ismay, v plánu postavit tři lodě – Olympic, Titanic a Gigantic. To by však trvalo příliš dlouho a lodě by nijak nepřekonaly Lusitanii a Mauretanii. Rozhodli se proto postavit lodě jenom dvě, Olympic a Titanic. Za to však o 33 metrů delší než lodě od Cunarda. Šlo o plán velmi troufalý, protože v době projektování těchto gigantů nebyl ani na jedné straně Atlantského oceánu dostatečně velký dok, do něhož by se tak obrovská loď vešla. K dispozici zatím nebyla ani loděnice, v níž by se takové obry podařilo vystavět. Společnosti White Star se však tyto plány přesto podařilo uskutečnit. Ve středu 10. dubna 1912 tak mohl nový a velkolepý zaoceánský parník Titanic poprvé vyplout z přístavu v anglickém Southamptonu. Olympic vs. Titanic? Olympic byl dostavěný o rok dříve než Titanic. Při jedné ze svých prvních plaveb se však srazil s křižníkem Hawke a musel zpět do loděnice k velké opravě. Čím byl tedy Titanic tak pokrokový, když stejně dlouhý Olympic byl dostavěn už o rok dříve? Titanic byl především schopný pojmout asi o 1000 tun nákladu více než Olympic. Avšak i prostory mladší ze dvou lodí byly na úplně jiné úrovni. Působily extravagantně. V 1. třídě jste navíc mohli najít i oddíl pro psy cestujících či kajuty pro komorníky a služebné nejbohatších cestujících. I to svědčí o tom, jak moderní Titanic byl. Uvnitř babylonské věže O Titaniku se občas mluví jako o babylonské věži 20. století, kterou si lidé postavili jenom proto, aby všem ukázali, jak úžasné věci dovedou. Pojďme se nyní podívat do útrob této babylonské věže. Pohon Cestující na Titanicu mohli kromě svých kajut trávit čas i na devíti ocelových palubách Titaniku. V podpalubí byla kromě nákladních prostor pro auta či poštu i kotelna. V ní stovky mužů neustále přihazovaly do 29 kotlů plné lopaty uhlí. Provoz Titaniku totiž spotřeboval zhruba 100 tun uhlí za 4 hodiny. Parní energie z kotlů šla do lodní turbíny a parních strojů. Ty roztáčely tři lodní šrouby – dva větší, z nichž každý vážil 38 tun, a jeden menší, vážící 22 tun. Výkon lodi tak přesahoval 50 000 koní. Kromě pohonu lodi však musel být zajištěn i pohon spousty elektrických zařízení, která na palubě byla. V podpalubí se proto nacházely i čtyři generátory elektrického proudu produkující napětí 100 voltů. Tyto generátory dodávaly elektrický proud do 10 000 žárovek, 562 elektrických topidel, 153 elektromotorů, dále do ventilátorů v kotelnách a strojovnách či 4 osobních výtahů, které se na lodi nacházely. Kromě toho byla elektřina potřeba i v kuchyni nebo v telegrafickém oddělení lodi. Elektrickou energii potřebovalo i 8 nákladních jeřábů a 8 nákladních a člunových navijáků. Osazenstvo lodi Na Titaniku jste si mohli zakoupit lístky do čtyř různých tříd. Na nejvyšší úrovni byla salonní kajuta. Místo v ní by vás dnes v přepočtu vyšlo zhruba na dva miliony korun. Plavba o úroveň níže, tedy v první třídě, by dnes stála jednoho cestujícího zhruba 73 000 Kč, ve druhé třídě by šlo o 31 000 Kč. A v nejnižší cenové kategorii, tedy třetí třídě, by dnes vyšel lístek v ceně od 7 do 20 tisíc korun na osobu. Na lodi se tak společně plavili lidé z nejrůznějších společenských vrstev, od zbohatlíků až po dělníky. Dohromady na lodi cestovalo 324 pasažérů první třídy, 285 osob ve druhé třídě a 708 lidí v třídě třetí. Kromě nich na lodi plulo i přes 900 členů posádky, kteří se starali o chod všech možných zařízení na palubě od kotelny až po kuchyň. Dohromady tedy přes 2200 osob. Z nich však 1500 střetnutí parníku s ledovcem nepřežilo. Titanic dneška Je pravda, že technologie dost pokročily. Dnes už se katastrofa s podobnými následky jako v případě Titaniku může zopakovat jen stěží. Ale i přesto existuje jedna čerstvá nešťastná událost, která se také týká velké lodi – potopení lodi Concordia u břehů Itálie. V porovnání s Titanikem nešlo sice na první pohled o tak velkou katastrofu – vždyť loď ztroskotala nedaleko od břehu a potápěla se velmi pozvolna několik dní, zahynulo „jen“ 32 ze 4000 lidí přítomných na palubě. Otázkou však zůstává, jak se taková katastrofa může stát právě v dnešní době, kdy je všechno skvěle zajištěno technikou. Odpověď je nasnadě: stejně jako u Titaniku, kdy jeho kapitáni, lodivodové a radisté včas neodhadli, že loď se řítí do ledovcového pole, i v případě Concordie jde o pochybení člověka. Ukazuje se tak, že mnohdy tolik nejde o to, jak vyspělá je technika, ale také o to, jak svědomití a důkladní jsou lidé při práci s ní. Do boxu: Proč zrovna Titanic? Lodě společnosti White Star nesly vždy jména končící na -ic (Teutonic, Oceanic, Atlantic, Olympic, Titanic, Gigantic). Kořen názvu Titanic je potom tvořen slovem „Titan“. Zde můžeme najít paralelu s titány, silnými a velkými potomky bohů z řecké mytologie. Titanic v číslech: Délka lodi: 269,1 m (Concordia 290,2 m) Šířka: 28,25 m (Concordia 35,5 m) Váha: 46 328 tun (Concordia 112 000 tun) Ponor: 10,54 m (Concordia 8,2 m) Kapacita cestujících: 3 000 osob (Concordia 4000) Max. rychlost: 24–25 uzlů (44,4–46,3 km/h) Zdroje: http://www.titanicworld.cz/ |
| Pr/Qr: | 1872/0 |
|
Archivní článek