|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 5/2008 |
| Rubrika: | Téma |
| Autor: | Šimon Kraus |
| Název: | Novodobý rytíř Radovan Lukavský |
| Článek: | (1919-2008) Všichni jsme jistě už slyšeli o rytířích, o těch plechových chlapících, kteří sedí na koních a v jedné ruce drží meč a ve druhé štít. Pod takovou představou nám ale možná trochu uniká to, co ve středověku daleko víc charakterizovalo tohoto drsného chlapíka. Pro rytíře nebyla tak důležitá velikost meče, jako velikost odvahy, nebyla pro něj tak zásadní krása jeho pláště, jako krása jeho srdce a nebyla pro něj tak podstatná síla brnění, jako síla lásky. Lásky k Bohu i k lidem. V té drsné postavě, co se neohroženě vrhala do nejstrašnějších bitevních vřav, se měl skrývat ušlechtilý člověk, který nikdy nejedná nečestně, nad nikoho se nevyvyšuje a k ženám se chová zdvořile. Spíš než tělem a krví byl tedy rytíř rytířem srdcem a duší. Rytíř měl být vlastně elitním bojovníkem Boha a krále, který vládl z Boží milosti. Nedávno zesnulý český herec Radovan Lukavský (†88) na sobě asi sotva kdy měl skutečnou rytířskou zbroj, přesto jeho nedávná smrt znamená jistě ztrátu pro tu nejelitnější složku Boží armády tady na zemi. Tento hluboce věřící člověk, který mimochodem jako mladý ministroval ve vesničce jménem Dobřichov, ač se už za svého života stal hereckou legendou, totiž nikdy nedával přednost kráse slávy před krásou srdce a velikosti popularity před velikostí lásky. A možná díky svým rytířským vlastnostem byl také všemi oblíbený a vážený. Po léta působil jako herec v Národním divadle, mnohokrát si zahrál i ve filmu a ne náhodou ztvárňoval nejčastěji ryze kladné charaktery. Jeho dobrota z něj jakoby vyzařovala. Možná se jeho ztvárnění Hamleta, středověkého prince a rytíře, stalo tak slavným právě proto, že si v životě, podobně jako hrdina slavné Shakespearovy hry, vybral radši „být“ než „nebýt“, totiž být k něčemu užitečný, být dobrý, být s Bohem a bojovat pro něj, třeba na prknech Národního divadla… anebo v kostele v Dobřichově;-) Radovan Lukavský - narodil se 1.11.1919 v Praze - odmalička byl veden ke křesťanství, v mládí uvažoval o tom stát se knězem - studoval na FF UK češtinu a francouzštinu, když nacisti zavřeli vysoké školy, začal studovat konzervatoř (střední školy zavřeny nebyly). Studia přerušil, protože byl nuceně nasazen v Německu. Po válce dostudoval jak vysokou školu, tak konzervatoř - působil v Městském divadle na Vinohradech, v Městských divadlech pražských a od 1957 v Národním divadle - působil jako pedagog na DAMU i FAMU a na herecké konzervatoři (od 1995 profesor herectví) - na prknech působil s významnou generací českých herců (Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Dana Medřická, Rudolf Hrušínský,…) - nejvýznamnější inscenace: William Shakespeare: Hamlet (hrál Hamleta), Alois Jirásek: Lucerna (vodník), Richard Nash: Obchodník s deštěm (Samko), další inscenace: Zmoudření Dona Quijota, Konec masopustu, Romeo a Julie, Othello - od prezidenta Havla obdržel Medaili za zásluhy a v 1995 Cenu Thálie za celoživotní mistrovství - byl také výborný recitátor, namluvil i 17 biblických příběhů (projekt Bible pro malé i velké) - zemřel 10. března 2008 v Praze Filmografie: Jan Hus - 1954, 1. díl historické trilogie, režie Otakar Vávra Honzíkova cesta - 1956, pro děti, režie Milan Vošmík Dědeček automobil - 1956, komedie, režie Alfréd Radok Proti všem - 1957, 3. díl historické trilogie, režie Otakar Vávra Smrt v sedle - 1958, kriminální, režie Jindřich Polák Král Šumavy - 1959, drama, režie Karel Kachyňa Pouta - 1960, baladický příběh, režie Karel Kachyňa Muž z prvního století - 1961, sci-fi, režie Oldřich Lipský Ikarie XB 1 - 1963, sci-fi, režie Jindřich Polák Případ pro začínajícího kata - 1969, drama, režie Pavel Juráček F. L. Věk - 1971, historický seriál, režie František Filip Malá mořská víla - 1976, pohádka, režie Karel Kachyňa Svítalo celou noc - 1980, válečné drama, režie Václav Matějka Opera ve vinici - 1981, baladický příběh, režie Jaromil Jireš Skalpel, prosím - 1985, drama, režie Jiří Svoboda Den, kdy unesli papeže - 1995, televizní komedie, režie František Filip O perlové panně - 1997, pohádka, režie Vladimír Drha Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště - 2005, komedie, režie Vladimír Morávek Další role: Cirkus Humberto - seriál My z konce světa - seriál Synové a dcery Jakuba skláře - seriál Dobrodružství kriminalistiky – seriál citát: „Když jsem o herectví přemýšlel, došel jsem k závěru, že jej lze brát buďto jako zaměstnání, nebo jako povolání, nebo jako poslání. Jak říká Oscar Wilde: herec je buď sluha Boží nebo kašpar. Snažil jsem se brát herectví jako poslání.“ |
| Pr/Qr: | 1721/0 |
|
Archivní článek