|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 6/2012 |
| Rubrika: | Apologetika |
| Autor: | P. Pavel Gábor |
| Název: | Nic nového pod Sluncem - Země je kulatá |
| Článek: | V únorovém čísle jsem psal, že je mnoho věcí, které „všichni vědí“. Často se jedná o docela správné poznatky, ale zvlášť co se týče dějin, jsou mnohé „všeobecně známé“ věci neodpovídají skutečnosti. V Americe každý ví, že ji objevil Kolumbus, čímž prý zároveň dokázal, že Země je kulatá. Lidé se prý až do středověku domnívali, že Země je plochá, a hrdina Kolumbus se prý vypravil vyvrátit tento omyl. Ukazuje se (řada odkazů na odborné prameny je v článku na anglické Wikipedii „Myth of the Flat Earth“), že tento mýtus se rozšířil teprve v 19. století, zejména pod vlivem Kolumbova životopisu od Washingtona Irvinga z roku 1828. Lidé tuto knihu často chápali jako solidní historické dílo, ale jednalo se spíše o životopisný román plný nepřesností (u nás podobnou „historickou“ prózu produkoval Alois Jirásek). Kulatost není novinkou O kulatosti Země víme 2500 let a již ve starověku ji většina lidí přijímala jako známý fakt. Že Země je kulatá prý objevila Pythagorova škola na základě pozorování lodí na horizontu a zejména zatmění Měsíce, během nichž Měsíc vstupuje do stínu Země. Tento stín je zjevně kulatý. Tyto důvody vedly k tomu, že lidé kulatost Země všeobecně přijímali. Pokud se v antice na toto téma vedly nějaké spory, týkaly se obyvatelnosti celého povrchu kulaté Země. Řada autorů si nedovedla představit život „vzhůru nohama“ a pochybovali o existenci protinožců. Ani v Kolumbově době nebyl stav debaty jiný: vzdělaní lidé všeobecně přijímali kulatou Zemi a polemizovali o protinožcích. Kolumbus se tedy určitě nevypravil „vyvrátit mylné představy o ploché Zemi“. Snad můžeme věřit, že v jeho hrudi bilo srdce cestovatele a že jeho osobním cílem bylo prostě probádat neprobádané. Dobře doložitelný je ale mnohem prozaičtější oficiální cíl jeho cesty. Jednalo se o náhradní cestu na dálný Východ, odkud se do Evropy dováželo vzácné zboží. Rostoucí hrozbou pro tento obchod byly vojenské úspěchy Turecka, a proto bylo ekonomicky zajímavé hledat „západní“ cestu z Evropy na dálný Východ. Lidé Kolumbův nápad považovali za pošetilý ne proto, že by nevěřili v kulatost Země, ale prostě proto, že si spočítali, jak daleko to z Evropy do Indie je, pluje-li se na západ. Chyba ve výpočtu Obvyklá cesta z Evropy do Indie vedla buď po souši a představovala asi 10 000 km, anebo lodí kolem Afriky, což bylo zhruba 20 000 km – ale podél pobřeží. Kolumbova zamýšlená cesta měla vést spíše do Japonska, takže by byla rovněž dlouhá asi 20 000 km, ovšem vedla by širým oceánem, a to byl opravdu velký rozdíl, na který Kolumbovi kritikové poukazovali. Kolumbus svůj projekt dokázal prosadit jen díky tomu, že se spletl ve výpočtu, a pak v dobré víře mylně tvrdil, že se jedná o pouhých 5000 km. Když pak opravdu po trochu více než 5000 km narazil na pevninu, byl nadšený a až do své smrti se domníval, že opravdu doplul do „Indie“ (Japonska). Pokud bychom za přímý důkaz kulatosti Země považovali její obeplutí, pak ho podala až výprava Fernanda Magellana v letech 1519–1522 (Kolumbus zemřel v roce 1506). Proticírkevní taktika Odkud se tedy vzal mýtus, že Kolumbus dokázal kulatost Země? A proč je tak rozšířená představa, že si lidé před Kolumbem mysleli, že Země je plochá? Původ tohoto omylu je snadné vystopovat, protože se v pramenech dá najít, kdy a odkud se šířil. Proto víme, že veřejnost byla v omyl uvedena záměrně, a to v letech 1870–1920 v rámci propagandistického boje údajné vědy proti údajně zpátečnickému náboženství. Pozadím byl boj o školství (církevní – státní) a prvotním předmětem byla darwinovská evoluce. Ale o tomto konfliktu a jeho dalších projevech příště. rámeček: Rozměry Země známé již v antice Velikost Země určil již kolem roku 240 př. Kr. Eratosthenés, a to docela dobře – s chybou jen několik procent. Tento učenec působil v Egyptské Alexandrii a slyšel, že v Asuánu o letním slunovratu (21. června) Slunce prochází zenitem (přesně nad hlavou pozorovatele). Uvědomil si, že Asuán tudíž musí být na obratníku Raka (který je definován jako rovnoběžka, kde slunce prochází zenitem právě jeden den v roce, a to o letním slunovratu). Jelikož Asuán leží skoro přesně na jih od Alexandrie, Eratosthena napadlo, že když v Alexandrii změří úhel mezi Sluncem a zenitem v pravé poledne o letním slunovratu, bude moci ze známé vzdálenosti mezi Alexandrií a Asuánem vypočítat obvod Země. Vyšlo mu 252 tisíc stadií. Kolik to je v kilometrech? V úvahu připadá stadion attický anebo alexandrijský. V prvním případě vychází 46 620 km, ve druhém 39 690 km (přesná hodnota obvodu rovníku je 40 075 km a poledníku 40 008 km). |
| Pr/Qr: | 2352/0 |
|
Archivní článek