Jsi 1366626. návštěvník.
Tento den 480.
|
|
Svátek |
Dnes má svátek
Albert.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.
|
|
Doporučujeme |
|
|
|
 Archivní článek
| Tarsicius: | 6/2013 | | Rubrika: | Mučedníci vědy | | Autor: | Pavel Gábor | | Název: | Galileo nevěřil tomu, co „všichni vědí“ | | Článek: | V roce 2009 celý svět slavil Rok astronomie na počest 400. výročí Galileových pozorování dalekohledem a Keplerova spisu Astronomia nova. Začátkem léta 1609 byl Galileo na návštěvě v Benátkách. Dozvěděl se tam o jednom čerstvém vynálezu. V Nizozemsku prý dali na konce trubice čočky a pomocí nich dovedli zpozorovat blížícího se nepřítele dřív než volným okem. Kdo by to byl řekl? Vždyť „všichni vědí“, že křivá sklíčka lžou. Stačí se podívat do křivého zrcadla! Když se tedy jedním křivým sklíčkem díváme na druhé křivé sklíčko, měli bychom všechno vidět dvojnásobně zkresleně, ne?
Galileo nebyl nováček. Věděl velmi dobře, že mnoho věcí, které „všichni vědí“, je špatně. V předchozích letech se stal slavným právě díky tomu, že pár takových věcí odhalil. Když pustím těžkou dělovou kouli, dopadne na zem dřív než peříčko. Galileo ale přišel na to, že rozdíl v pádu „těžkých“ a „lehkých“ předmětů má na svědomí odpor vzduchu: jinak vše padá stejným způsobem. Když za sebou táhnu vozík, a pak přestanu, vozík se zastaví. To je přece každému jasné. Galileo ale přišel na to, že kdyby nebylo tření, vozík by se nezastavil, ale pokračoval byl v rovnoměrném přímočarém pohybu. Pro jistotu to zopakuji: Vozík by se nikdy nezastavil! Tomuto podivnému Galileovu objevu se říká setrvačnost. Pomocí svých nových znalostí o volném pádu a o setrvačnosti Galileo dovedl vypočítat, jak namířit dělo. Právě tato strategicky důležitá vojenská aplikace zajistila Galileovi vážnost.
Galileo zkusil domyslet, zdalipak se jeho nová představa o pohybu obecně a o setrvačnosti zvláště shoduje s Koperníkovým uspořádáním pohybu planet. Připomínám, že Galileo nevěděl o gravitaci (tu objevil Newton o 80 let později), a tak jediná věc, která ho napadla v souvislosti s případným pohybem země kolem Slunce, se týkala přílivu a odlivu. Galileo si řekl, že příliv a odliv způsobují setrvačnost. Země se točí kolem své osy a zároveň obíhá kolem Slunce. Zdálo se mu, že voda oceánů kvůli tomu šplouchá podobně, jako když tančíte valčík se sklenicí vody v ruce (i když v Galileově době ještě neměli o valčíku ani ponětí :-). Jeho teorie vycházela z toho, že příliv a odliv nastávají jednou za den. Mnoho lidí mu vysvětlovalo, že tomu tak není, že příliv a odliv nastávají dvakrát za den.
Galileo nevěřil tomu, co „všichni vědí“. Často se mu to vyplatilo, ale v tomto případě to byl omyl. Příčinou přílivu a odlivu není setrvačnost, ale gravitace. Jeho teorie byla čirý nesmysl. Nápad, že příliv a odliv dokazují pohyb Země, měl Galileo už kolem roku 1605. Když pak v roce 1609 v Benátkách slyšel o nizozemské „tajné zbrani“ s čočkami, zkusil si něco takového postavit. Galileo byl velmi zručný a během několika málo týdnů měl vlastnoručně vyrobený dalekohled. Kromě použití ve vojenství, zkusil Galileo pozorovat noční oblohu. Byla to fantastická žeň objevů: hory na měsíci, hvězdy Mléčné dráhy, Jupiterovy měsíce, Saturnův prstenec. V následujících letech přišly na řadu fáze Venuše, rotace Slunce a sluneční skvrny. Galileo prý pomocí dalekohledu dokázal, že Koperník měl pravdu. Žádný z jeho objevů sám o sobě není zaručeným důkazem pro Koperníka. Spíše jsou důkazem proti Ptolemaiovi. Proč ale Galileo chtěl mermomocí prosazovat Koperníkův model s kulovými orbitami, epicykly, deferenty a excentry, když v roce 1609 Kepler zveřejnil elegantní model s čistými, eliptickými dráhami? Kepler Galileovi poslal výtisk své knihy. Galileo ji ani neotevřel. Keplera nebral vážně. Proč Galileo neprosazoval správný Keplerův model sluneční soustavy, ale dokazoval překonaného Koperníka, navíc pomocí chybné teorie přílivu a odlivu? O tom příště. | | Pr/Qr: | 1700/0 |
|
|
