Jsi 1370899. návštěvník.
Tento den 417.
|
|
Svátek |
Dnes má svátek
Svatoslav.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.
|
|
Doporučujeme |
|
|
|
 Archivní článek
| Tarsicius: | 7/2006 | | Rubrika: | Klubovní nástěnka | | Autor: | otec Jiří Kaňa | | Název: | Dánsko | | Článek: | Na prázdniny jsem vybral Dánsko. Proč právě tato malá země? Na první pohled do mapy to vypadá, jako by ji chtěla spolknout rozevřená tlama Skandinávského poloostrova. Nebylo by to divné, protože Dánsko se počítá mezi skandinávské země. Jeho obyvatelé odtud přišli v 6. století. Prozrazuje to třeba jejich jazyk, který se podobá spíš švédštině než němčině. A to přesto, že s Německem sousedí jedinou pozemskou hranicí a se Švédskem ne.
A proč právě Dánsko a proč na prázdniny? Souvisí to s cestováním. Do Dánska sice zabloudí málo našich turistů, ale za krále Přemysla Otakara I. se tam v roce 1205 od nás dostala jeho dcera Markéta. Ne však jako turistka, ale jako devatenáctiletá nevěsta provdaná za dánského krále Valdemara. Dánové už byli pár století křesťany, Markéta také. Valdemar to se spořádaným životem moc nepřeháněl. Proto si dánský lid velmi oblíbil jeho manželku. Co na tom, že byla z neznámého českého království? Přejmenovali ji na Dagmar (dánsky Dagmöen) a měli ji velice rádi. Dodnes tam prý existují lidové písně, které o ní vyprávějí jako o pohádkově hodné královně.
Dánské království je dodnes pro většinu z nás neznámou zemí. Proto mu trochu oplaťme lásku k naší princezně Dagmar a povězme si o něm více. Dnešní dánskou královnou je Margareta II. a sídlí v hlavním městě Kodani. Na kameni v mořském příboji kodaňského přístavu sedí „Malá mořská víla“ – známá bronzová socha odlitá podle jedné Andersenovy pohádky. Hanse Christiana Andersena znáte? A máte rádi jeho pohádky? Princeznu na hrášku nebo Ošklivé kačátko? Tak to je dobře, že máme rádi aspoň jednoho Dána, který svou zem proslavil právě pohádkami.
Jako v pohádce si však museli připadat všichni, kdo viděli dánské fotbalisty, jak stojí na stupních mistrů Evropy ve fotbale roku 1992. Tehdy totiž z důvodů války na Balkánu byla z mistrovství ve Švédsku na poslední chvíli vyloučena Jugoslávie a povolán byl první náhradník – dánské mužstvo. Dánové přijeli samozřejmě nepřipraveni a od začátku byli podceňováni. Podle toho se prý i sami chovali. Mistrovství brali jako dovolenou za humny, chodili na pivko a tak. Jenomže dobrá pohoda asi udělala víc, než se čekalo, a milí Dánové porazili kdekoho, v semifinále Holanďany a ve finále Němce. A pohádka se stala skutečností…
A když jsme u těch pohádek – svou drsnou přírodou k nim nemá daleko největší ostrov světa, Grónsko (název „Grónsko“ souvisí s anglickým „green“). Více než tři čtvrtě jeho plochy pokrývá pevninský ledovec, který dosahuje tloušťky až 3,5 km! Ostrov má po Antarktidě druhé největší zalednění na světě. A co má společného s Dánskem? No přece to, že mu patří. Jde sice o autonomní zemi s vlastním parlamentem, ale patří pod dánské království a uznává dánskou královnu.
Dánové jsou proslavení nejen pohádkami, ale třeba i tím, že u nich je nejvíc kol na osobu na světě (až tři kola na obyvatele), že mají nejoblíbenější hlavu státu (až 95 procent obyvatel uznává svou královnu) nebo že jsou zemí s nejstarší užívanou vlajkou světa. Takže na závěr o vlajce: Dánská vlajka bývá také nazývána Dannebrog („vlajka všech Dánů“). Tvoří ji červený podklad a na něm leží bílý kříž. Podle legendy se její vznik váže k bitvě, kterou vedl dánský král Valdemar roku 1219 proti Estoncům. Z mraků zabarvených do ruda jako krev prý dopadlo na zem sluneční světlo ve tvaru bílého kříže. Pod tímto symbolem se dánská vojska vydala na vítěznou cestu. Proto se také v Dánsku každoročně 15. června slaví den Dannebrogu. Dnes je vlajka užívána hojně, a to dokonce i na vánočním stromečku. Vždy symbolizuje hrdost Dánů na svůj národ a jeho historii. | | Pr/Qr: | 1570/0 |
|
|
