|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 7/2010 |
| Rubrika: | Nej |
| Autor: | Josef Lavička |
| Název: | Nej o hasičích |
| Článek: | Ahoj kluci od oltáře, číslo Tarsicia, které právě držíte v rukou, probírá ze všech stran hasiče, jejich povolání, starosti i radosti jejich práce. Proto bude dnešní „nej“ také plné hasičů, velkých požárů i dalších „ohnivých“ událostí, které se zapsaly do dějin. Ropná katastrofa Je jasné, že ohně a požáry jsou pro hasiče na denním pořádku. Ale ten, který vypukl letos na konci dubna v Mexickém zálivu u pobřeží amerického státu Louisiana, není ledajaký. Uprostřed atlantického oceánu se totiž převrátila ropná plošina, ze které vytékalo do moře každý den přes milion litrů ropy. Velké množství ropy navíc přímo na hladině oceánu ihned vzplanulo. Hasiči tak byli více než měsíc v opravdu velké pohotovosti. S ohněm si nakonec i díky speciálním hasicím lodím dobře poradili. Co mají společného Chicago a Londýn? Chicago je třetí největší město USA ležící na břehu obrovského Michiganského jezera. Londýn = deštivé anglické hlavní město, které všichni známe i díky jeho památkám. I když je Chicago u vody a v Londýně skoro bez přestání prší, neubránila se tato dvě obrovská města v historii velkým požárům. Ten v roce 1666 v Londýně vypukl 1. září a během několika dní shořelo skoro 200 hektarů pozemků v centru města včetně symbolu Londýna – katedrály sv. Pavla. Je neuvěřitelné, že ještě v březnu 1667 ohořelé trosky Londýna žhavě sálaly. V Chicagu propukl požár o dvě století později. V říjnu 1871 při něm shořelo 17 450 budov v celém Chicagu, což byla tehdy třetina města. Škody, které v Chicagu během ohně vznikly, byly navíc vyčísleny na obrovskou sumu 200 milionů dolarů. Nejdéle hořící oheň Teď z trochu jiného soudku. Kluci, když se řekne nejdéle hořící oheň, asi si představíte pořádné plameny, které šlehají někde uprostřed pralesa nebo u ropného vrtu. Je to ale jinak. Nejdéle na světě totiž hoří podzemní uhelná žíla v australském Novém Jižním Walesu, která vzplanula už asi před 5000 lety. Tehdy totiž její část sahala až nad zem a při bouřce do ní udeřil blesk. Dnes je hlavní centrum požáru asi 30 metrů pod zemí, a protože uhlí je tam pořád dost, bude ještě hodně dlouho uhořívat, než konečně dohasne. Newyorští borci Ministranti, pokud byste se chtěli někdy stát hasiči nebo se podívat, jak pracují skuteční profesionálové, zaleťte si do New Yorku. Hasiči, kteří v tomto nejlidnatějším městě Spojených států působí už od roku 1648, jsou totiž opravdu profesionálové tělem i duší. Třeba způsob, jakým si v roce 2001 poradili s teroristickým útokem na „newyorská dvojčata“ (dvě věže Světového obchodního centra), si zaslouží obrovský obdiv. Stovky hasičů obětovaly svůj život pro lidi uvězněné v sutinách mrakodrapů. A protože je New York tak obrovské město, je v něm stále potřeba skutečně mnoho požárníků. Podle oficiálních statistik slouží v New Yorku celkem 11 600 hasičů a úředníků, 3200 zdravotníků i lékařů, kteří jsou každý den k dispozici a se zápalem bojují s požáry i s mnoha dalšími biologickými, chemickými či nukleárními nebezpečími. O tom, že je jejich služba opravdu žádaná, svědčí i to, že ročně vyjíždějí až k 450 tisícům zásahů. |
| Pr/Qr: | 1955/0 |
|
Archivní článek