|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 9/2012 |
| Rubrika: | Cestománie |
| Autor: | Ondřej Havelka |
| Název: | Jeruzalém – horká půda na chrámové hoře |
| Článek: | Skalní dóm se svou impozantní zlatou kupolí stojí na chrámové hoře v centru Jeruzaléma. Tato islámská stavba stojí na místě tehdejšího židovského Jeruzalémského chrámu. Místo je posvátné pro židy, kteří se shromažďují zejména u „západní stěny“, pro muslimy, kteří věří, že právě odtud vystoupal jejich prorok Mohamed do nebe, i pro křesťany, neboť v chrámě působil Ježíš, který byl ukřižován na nedaleké Golgotě. Skalní dóm byl postaven mezi lety 687 – 691 devátým chalífou Abd al-Malikem. Stojí v centru hory, kterou židé a křesťané nazývají chrámová hora a je ztotožňována s horou Moria, kde měl Abrahám obětovat syna Izáka. Muslimové dóm nazývají Vznešená a ušlechtilá svatyně. Uvnitř je skála, ze které, jak muslimové věří, vystoupal prorok Mohamed s archandělem Gabrielem do nebe, aby obdržel od Mojžíše modlitby, se kterými se později vrátil na zem. Židovští vojáci hlídkují v centru Jeruzaléma. Centrum Jeruzaléma je opravdu vroucí půdou. Žijí tu na malém místě dohromady ortodoxní židé, křesťané i muslimové. Muslimové neuznávají Izrael jako stát a území nazývají Palestina. Židé naopak neuznávají Palestinu. Výsledkem je jakási dvojí země protkaná vysokou betonovou zdí s ostřelovači, která na mnoha místech dělí jednu zemi ve dvě. Jediným skutečným pozůstatkem Jeruzalémského chrámu je tato „západní stěna“, známá také jako Zeď nářků. Je to pozůstatek obrovského druhého chrámu. První chrám byl postaven za krále Šalamouna vládnoucího mezi lety 970-931 př.n.l. a zbořen králem Nabukadnezarem II. v roce 586 př.n.l. Druhý chrám byl vybudován po návratu z babylonského zajetí (586 - 537 př.n.l.) a zbořen Římany roku 70 našeho letopočtu. Tyto mohutné kamenné kvádry jsou původní západní stěnou rozsáhlého druhého chrámového komplexu. Židé jsou velmi militantní. Muži chodí na vojnu na tři roky a jsou velmi tvrdě cvičeni. Ženy chodí také na vojnu, a to na dva roky. Také ony jsou cvičeny v bojových uměních a prochází velmi drsným výcvikem. Muslimové chovají Skalní dóm ve velké úctě. Je to jejich třetí nejposvátnější místo. Ke křesťanům jsou přátelští a dokonce ve svých obchůdcích v uličkách Jeruzaléma prodávají i křesťanské suvenýry. Vztahy se židy jsou ale na bodě mrazu. Židé věří, že pouze oni jsou vyvoleným národem předurčeným ke spáse. Věří, že mesiáš ještě nepřišel. Ježíše Krista jako spasitele nepřijali. Židé se k nám chovali velmi vlídně, ovšem pouze do té chvíle než přišla řeč na Mesiáše. Křesťané z celého světa putují po křížové cestě (Via Dolorosa), aby kráčeli po stopách Ježíše Krista a připomněli si jednotlivá zastavení na Ježíšově poslední cestě na Kalvárii. Přestože pro křesťany je toto místo zcela zásadní (právě zde nás Kristus vykoupil svou smrtí na kříži), místní židy ani muslimy davy věřících poutníků prakticky nezajímají. Během křižáckého období byl dóm svěřen augustiniánům, kteří ho změnili na kostel, a Mešita Al-Aksa se stala královským palácem Baldwina I. v roce 1104. Templáři, neboli Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (řád byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku), kteří věřili, že dóm je na místě původního Šalamounova chrámu, zřídili v Mešitě Al-Aksa přiléhající k Dómu svůj hlavní stan. |
| Pr/Qr: | 1724/0 |
|
Archivní článek