TOPlist
říjnové číslo



Jsi 668770. návštěvník.
Tento den 3.

Další číslo
13. číslo
Tarsicia vyjde
přibližně za
24 dnů !!!

Král kvízů
Uzávěrka
155.kola (prosinec)
je 1.1.2019

Naše ikona

Svátek
Dnes má svátek
Julie.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
www.in.cz

www.signaly.cz


Archivní článek

Tarsicius:2/2009
Rubrika:Téma
Autor:Jan Lukeš
Název:Být sám sebou je má nejtěžší role
Článek:Josef Pejchal studoval gymnázium v Českém Krumlově a Pražskou konzervatoř, obor hudebně-dramatický. Širší popularitu mu přinesla role doktora Adama Suka v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Josef Pejchal má rád sport (atletiku, fotbal, karate a rád hraje bridge).

Co jste chtěl dělat jako malý kluk?
Chtěl jsem vyrůst, abych už nebyl malý kluk. Jak máte tři starší bráchy, chcete se jim co nejrychleji vyrovnat. :-)

Jsou nyní všichni bráchové herci ;-)?
Myslím, že všichni mají rozumu více než já, proto nikdo z nich není hercem. Alespoň veřejně ne. V soukromí si přece všichni na něco hrajeme, nebo ne?!! :-)


Měl jste jako kluk problémy s rodiči? Jak si teď s nimi rozumíte?
Jako menší jsem měl pochopitelně normální problémy s rodiči. Chodit spát po večerníčku není pro pětiletého mrňouse přece žádná radost a pěkně jsem musel celou rodinu štvát! Bráchové mě museli hlídat a já, jako rozmazlenec, jsem toho i dokázal zneužívat. Zlobil jsem asi jako každý malý kluk a rodiče to se mnou neměli vůbec lehké, ale společně s Pánem jsme to zvládli a teď už by mi snad na zadek už dát nechtěli?! Bůh-ví! :-)

Kdy jste začal poprvé uvažovat o herectví?
Divadlo se mi líbilo vždy, také hudba, výtvarná výchova, zpěv, tanec a vůbec všechno, kde jsem se mohl trochu „vyřádit“. Že to jednou budu moci dělat jako své zaměstnání, jsem opravdu netušil, a to docela dost dlouho. Na herectví jsem se přihlásil a následně i dostal až docela pozdě, v 17 letech. Pozdě, ale přece. :-)

Měl jste nějaké pochyby při studiu, že je to to pravé co máte dělat?
Pochyby jsem neměl asi nikdy. Všechno to, co mě opravdu bavilo, se na škole učilo jako předmět, takže jsem si celá studia docela dobře užíval. Opravdu. Samozřejmě, že jsem měl i nějaké chvíle nejistoty a váhání, ale vždy jsem měl poblíž Někoho, kdo mě dokázal podepřít, osvěžit nebo i „proplesknout“. A to pak už jde škola sama, no ne?! :-)

Co Vás baví nejvíce na herectví?
Asi všechno, co k tomu patří. Hrát, znamená být „opravdovým“. Ne sám svou postavou, ale vzít, propůjčit své schopnosti i neschopnosti, aby ostatní mohli vidět – skrze vás – někoho jiného. A to co nejjasněji. Snad je to trochu pochopitelné i pro laiky? Je to svým způsobem dávání se sebe sama pro vyšší záměr, než jste vy sám. Není to zdaleka takové obětování, jako lidé, kteří se zasvětí plně Bohu nebo službě o nemocné, protože tím vyšším záměrem je pouze divadelní hra, seriál nebo film, ale drobná oběť to je. A popularita, potlesk a zájem médií je odměnou za to. Právě proto si velmi vážím lidí, kteří svou odměnu, svůj potlesk i „zájem médií“ získají až po smrti. A také jim to i upřímně závidím.

Netajíte se s tím, že jste věřící člověk. Když se však řekne „věřící“, tak to je takové široké. Jak Vy byste definoval svoji víru?

Pro mne je víra velkou oporou, když padám morálně, psychicky i fyzicky. Víra je mou radostí o svátcích, kdy jiní hledají „NĚCO“ a já hledat nemusím, protože vím! Víra a církev je pro mne společenství lidí, kde jsem všude doma a kde mohu s radostí přijímat a hlavně rozdávat — od úsměvu a radosti až po toleranci a pozitivní kritiku.

Dostáváte se do situací, ve kterých křesťan váhá, jak se s hereckým úkolem vypořádat s čistým svědomím?
Do takových situací se dostávám co nejméně, protože se jim snažím vyhýbat. Vím, co chci a co si mohu odepřít. Dále je to už na konkrétní situaci, při které se mohu opřít i o svou morálku a své vnitřní hodnoty.
Ono je těžké posuzovat něco tak konzervativně a striktně. Odsoudíte Romea, tedy herce, jež ho ztvárňuje, že objímá a líbá svou Julii? Nebo byste raději viděli tuto hru jen jako v rozhlase, bezkontaktně?! Já tedy ne. Ale sám se např. v představení muzikálu Donaha! nesvlékám úplně, ač je to ve hře předepsáno a ostatní kolegové se s čistým svědomím svlékají. Já jsem se domluvil s režisérem, že se svlékat nechci. Mohl jsem dostat vyhazov z práce, že se protivím řediteli nebo režisérovi, ale i to bych zvládnul.

Bavíte se s kolegy o víře? Jak se staví k Vašim postojům?
Kolegové jsou fajn a respektují můj postoj. Myslím, že mě už trochu znají a i proto vědí, že můj postoj není schválnost a nemám zapotřebí někoho provokovat. Spíše naopak. A pokud někdo zavede řeč na teologické téma a stojí o můj názor, moc rád se o něj podělím. Jinak někomu vnucovat víru, to se nedělá. Vždyť je to dar. Navíc bychom, coby věřící lidé, měli dávat příklad ostatním a s tím je taky dost práce. Tedy já jí mám se sebou docela dost! :-)

Lze prostřednictvím povolání herce předávat poselství evangelia?
Přijďte někdy třeba na nějaké skvělé představení Pašijí nebo i muzikál Jesus Christ Superstar a jiné. Kdo má uši, slyš!

Ministroval jste někdy?
Občas ještě ministruji.

Stal se Vám někdy při ministrování nějaký vtipný zážitek?
Veselých a vtipných zážitků při ministrování zažije každý ministrant dost a dost. Samozřejmě i já. A to může být i vysypané kadidlo nebo uhlíky těsně než se vychází ze sakristie, nechtěné „klimbnutí“ při velikonočních vigiliích, neustále padající sukně, ožehnutí od svíčky, všude vosk a podobně. Každý ministrant to zná! :-)

Ministrujete stále?
Ministruji, proč by ne?! Pokud nejsou mladší kluci zrovna po ruce, tak přece nenechám, aby sloužili u oltáře jen starší kostelníci, ne?


Můžeme Vás vidět v televizi i v jiném pořadu než je Ordinace v růžové zahradě?
Občas se někde mihnu, ale v téhle věci vám neporadím. Nějakou práci v TV, kromě seriálu, mám také za sebou, ale moc to (se) nesleduji.

Jak vypadá Váš běžný den, týden? Co takový herec všechno dělá?
Co herec dělá? Spousty běžných věcí. Jako například: zkouší a hraje v divadle, natáčí, jede za prací, dabuje, moderuje, učí se texty, sportuje, relaxuje, učí, připravuje ke zkouškám své žáky, jde občas na jiná představení, ale i odpovídá na nekonečné otázky v dotaznících a rozhovorech! Také samozřejmě jí a spí, stejně jako ostatní „smrtelníci“!

Jaká role pro Vás zatím byla nejlepší a jakou jste hrál s nechutí?
Nejlepší role je a byla role syna, bratra, vnuka, strejdy, švagra, synovce... prostě být sám sebou. To je nejkrásnější a nejtěžší role mého dosavadního života. Odpověď na druhou otázku je stejná, protože ne vždy se mi do toho chtělo a chce. Těžké je mít volný čas na ostatní, ještě těžší je ten volný čas vzít sobě!

Setkal jste se někdy předtím s naším časopisem?
Ano, slyšel jsem už o něm a zahlédl i několik výtisků. Bohužel jen zběžně, ale jsem rád, pokud tento časopis má své stálé čtenáře. Snad o některé, díky tomuto rozhovoru, nepřijdete?! :-)

Co byste vzkázal našim čtenářům?
Že tohle už byla poslední otázka vašeho rozhovoru a i já už je nebudu dále obtěžovat dlouhou odpovědí, a proto se mohou už rychle začíst do dalšího, jistě skvělého článku nebo rozhovoru v tomto časopise pro mladé ministranty! Rád bych se rozloučil se čtenáři tohoto časopisu ještě jednou myšlenkou sv. Filipa Neri, který je můj biřmovací patron. „Dělejte si, co chcete, ale hlavně nehřešte!“ :-)

Ať je Váš život radostný a plný pěkných rolí!

Povolání: herec
Věk: 29
Datum narození: 30. 10. 1979
Místo narození: Český Krumlov
Záliby: sport, cestování a humor
Oblíbené jídlo: snídaně, oběd a večeře
Oblíbené pití: něco k tomu, podle nálady – třeba i voda
Bydliště: všude, kde je mi dobře a kde mám i své povinnosti
Pr/Qr:154/0

Zbývá do:

Aktualizace

Anketa 18.09.2014
Časopis plný fotopříběhů a komiksů
Zakoupili byste si časopis, který bychom vydali a byli by tam některé naše fotopříběhy a komiksy, které jsme v minulosti vydali?
Určitě ano
[hlasů: 207]
Určitě ne
[hlasů: 16]
Nevím
[hlasů: 34]
Záleželo by na ceně
[hlasů: 39]

Anketa 21.02.2012
Ahoj návštěvníku těchto stránek. Jsi:
Ministrant do 10 let
[hlasů: 93]
Ministrant do 15 let
[hlasů: 241]
Ministrant do 20 let
[hlasů: 166]
Ministrant starší 20 let
[hlasů: 141]
Bývalý ministrant.
[hlasů: 85]
Nikdy jsem neministroval.
[hlasů: 64]
Jsem dívka.
[hlasů: 181]
Jsem nevěřící člověk.
[hlasů: 62]

Kniha hostů
Jan Lukeš - redakce
nám nechal vzkaz
jako poslední ze dne 27.8.2014, 20:22
Děkujeme za-
důvěru.-
Čísla jsme-
rádi-
poslali./> /> Požehnané-
dny!
/> Za redakci-
Jan Lukeš,-
redaktor


Starší novinky
25.10.2017, 13:09
Listopadové číslo je už v tiskárně, můžete se těšit. Dozvíte se spoustu zajímavostí z televize NOE. Pokud vás lákají zvláště drony a jiná moderní technika, budete jistě nadšení.
25.4.2017, 14:33
Možná si říkáš, jak to u nás v redakci Tarsicia vůbec funguje. Kdo vymýšlí všechny články a témata? Můžeš to být i ty, když nám odpovíš na pár otázek na adrese