TOPlist
prosincové číslolednové čísloúnorové číslo


Jsi 1265831. návštěvník.
Tento den 151.
Svátek
Dnes má svátek
Alexandr.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
www.in.cz

Archivní článek

Tarsicius:4/2012
Rubrika:Téma
Autor:Radek Martínek
Název:Turínské plátno - důkaz nebo padělek?
Článek:Žijeme ve světě, který rádi označujeme přídomkem „moderní“. Okouzluje nás věda a výzkum a to, jak člověk do stále větší hloubky poznává svět kolem sebe. O to víc nás zaráží, existují-li skutečnosti, které stále nedokážeme přesvědčivě vysvětlit. Jednou z těchto záhad je i slavné Turínské plátno, tedy tkanina, do které bylo zabaleno Ježíšovo mrtvé tělo po ukřižování a ve které bylo uloženo do hrobu. Pro mnohé křesťany je plátno němým svědkem zmrtvýchvstání, pro mnoho dalších geniálním padělkem, pro vědce z různých oborů je předmětem zkoumání kladoucím nové a nové otázky.
Ježíšovo pohřební plátno dostalo své jméno podle severoitalského města Turína, kam bylo převezeno poměrně pozdě – až v roce 1535. Později zde pro něj postavili nádhernou kapli, kde je uloženo dodnes. Plátno se vystavuje pouze při výjimečných příležitostech, protože je pro ně největším ohrožením intenzivní světlo.

Turínské plátno bylo utkáno ze lnu: je dlouhé 4,36 metrů a široké 1 metr a 10 centimetrů. Je na povrchu lehce zažloutlé, se znatelnými sklady a deseti trojúhelníkovými záplatami z novějšího plátna, kterými francouzské řeholnice plátno vyspravily po velkém požáru v roce 1532. Pouhým okem je na plátně zřetelně vidět postava vousatého muže s rukama složenýma v klíně a se stopami krve na čele, rukou, těle a nohou. Délka plátna umožňovala tělo muže dokonale ovinout z obou stran, proto také na plátně je otisk přední i zadní strany těla.
Když bylo plátno v roce 1898 poprvé fotografováno, obraz byl na skleněné desce negativu ještě patrnější než na plátně samotném. Od této doby zkoumají vědci z různých oborů plátno opakovaně; každý z nich se snaží vysvětlit, jak se otisk na plátno dostal (na vláknech tkaniny nejsou např. žádné stopy barviv) a zodpovědět mnoho dalších otázek. Za posledních 100 let vyšly na toto téma tisícovky článků a stovky knih z řad zastánců i odpůrců.

Co říká o ukřižování a způsobu pohřbu Ježíše Bible?
Ježíš zemřel na kříži v pátek v předvečer velikonočních svátků, a to ve tři hodiny odpoledne. Protože Židé počítají za začátek dne už předchozí večer, byl důvod k velkému spěchu. Těla zemřelých musela být omyta a pohřbena ještě v den úmrtí. Mrtvá těla zločinců nesměla podle židovských zákonů zůstat na kříži. Římští vojáci proto museli zlomit nohy i ruce zbylých dvou odsouzenců, aby urychlili jejich smrt. Čas ubíhal velmi rychle. Zatímco byl Ježíš sejmut z kříže, vypravil se jeden z jeho tajných učedníků jménem Josef z Arimatie za Pilátem, aby získal jeho souhlas vzít Ježíšovo tělo a pohřbít ho. Ježíšovi učedníci totiž nechtěli, aby tělo jejich Mistra hodili Římané do společného hrobu jako u ostatních odsouzenců. Podle Janova evangelia mu pomáhal další učedník jménem Nikodém. Nebyl však čas vykonat všechny předepsané obřady, celé přípravy i samotný pohřeb se totiž musely stihnout do západu slunce. Příliš dlouho by trvalo např. samotné omývání mrtvého těla, které jen potřeli vonnými látkami a oleji podle židovského zvyku a zavinuli do čistých pláten. „V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní nový hrob, v němž dosud nebyl nikdo pochován. Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko,“ přibližuje situaci Janovo evangelium. Že nebylo vše, jak má být, svědčí i úmysl žen se k Ježíšovu hrobu vrátit „první den po sobotě, časně zrána“, a to s připravenými vonnými mastmi. Nejprve je překvapilo, že je velký kámen od hrobu odvalený, ale ještě více je polekal anděl, který jim oznámil, že Ježíš vstal z mrtvých. Potom k hrobu běžel i apoštol Petr s Janem. Spatřili v hrobní jeskyni na zemi ležet neporušené pohřební plátno a šátek, který měl Ježíš na hlavě, „byl pečlivě svinut na jiném místě“. Plátno tedy nebylo rozvinuto a tělo podle všeho muselo nějakým záhadným způsobem „projít skrz“ látku!

Co tomu říká historie?
Nevíme přesně, co se stalo s Ježíšovým pohřebním plátnem po jeho zmrtvýchvstání. Můžeme se ale právem domnívat, že ho učedníci vzali k sobě a uschovali. Jeho význam se ještě zvětšil, když Ježíš učedníkům „zmizel z očí“ při Nanebevstoupení. O osudech plátna v dalších stoletích toho moc nevíme, protože celý tehdejší civilizovaný svět se ocitl ve válkách a ke zmatkům se pak připojilo i velké stěhování národů. Asi v 5. století se objevují zmínky o obraze „svaté Ježíšovy tváře“ v tureckém městečku Edessa. Plátno samotné pak ale zase na čas mizí. Začínají se však objevovat malované obrazy (zvané ikony) s Kristovou tváří, která se nápadně shoduje s tváří muže na dnešním Turínském plátně. Samotná Edessa se později dostala do rukou Arabů, od kterých „rukou nestvořený obraz Krista“ (jak tehdy říkali) získal byzantský císař. Ještě mnoho majitelů muselo plátno vystřídat, než se z Konstantinopole dostalo Francie a pak do italského Turína. Na čas ho vlastnili i záhadní templářští rytíři.

Co na to věda?
Výsledky prvního fotografování plátna v roce 1898 odstartovalo velký zájem vědců z celého světa. Fotograf totiž, když vložil desku do ustalovací lázně, na ní spatřil pozitivní obraz ukřižovaného! To ale znamená, že na plátně není pouhým okem vidět pozitivní obraz muže, ale jeho negativ, podobně jako u fotografie! Vědci např. zjistili, že obraz není vytvořen žádnými známými barvivy a že je pouze v mikroskopicky tenoučké vrstvičce na povrchu lněných vláken a že je nesmývatelný. Pomocí moderních technologií – např. trojrozměrným zpracováním fotografií – zjistili dvě mince na očích člověka z plátna. Ale nejen to. Srovnáním mincí z muzejních sbírek se zjistilo, že byly vyraženy v době působení Pontia Piláta v Jeruzalémě. Obraz na plátně má mnoho vlastností, které přivádějí vědce k úžasu. Navzdory tomu, že bylo do plátna zavinuto tělo člověka, je obraz ideálně rovný a nedeformovaný v souladu se zákony optiky. Přirovnávají to k důsledkům jakéhosi tajemného výbuchu energie uvnitř. Americký vědec J. Jackson prohlásil, že obraz na plátně musel vzniknout na základě dosud neznámých fyzikálně-chemických procesů. Plátnu se věnovali také lékaři, podle kterých bylo tělo zavinuto do plátna asi dvě hodiny po smrti a že v něm bylo zavinuto asi 36 hodin, protože nenašli žádné stopy rozkladu nebo hniloby. Stopy krve na plátně (tělo totiž nestihli učedníci od krve umýt) jasně ukazují tvář semitského muže (tj. Žida) s dlouhými vlasy se stopami po trnové koruně, na samotném těle našli asi 600 menších krvavých ran (od bičování). Ruce byly přibity ke kříži přes zápěstí (ne přes dlaně) a nohy jedním hřebem. Velká krvavá skvrna na pravém boku ukazuje, že Ježíšovi puklo srdce (medicína tomu říká roztržení osrdečníku v důsledku velkého nahromadění krve), což značí náhlou smrt při plném vědomí a extrémním vyčerpání. Vědecká bádání však stále nejsou u konce.

Důkaz nebo padělek?
Mnoho kritiků a odpůrců církve považuje Turínské plátno za padělek, za dílo templářů či geniálního malíře Leonarda da Vinci. Snaha zpochybnit pravost plátna nebo dokonce prokázat, že jde o podvrh, je spojena se snahou zpochybnit i křesťanskou víru v Kristovo zmrtvýchvstání. Nesmíme však zapomínat, že plátno samo o sobě svědčí hlavně o tom, že Kristus skutečně zemřel, byl zavinut do plátna a vstal z mrtvých, což víme i z jiných zpráv. Plátno není jediným důkazem o Ježíšově zmrtvýchvstání. Jsou jimi ony tři Marie, které se zrána vypravily ke hrobu, apoštolové a později i tisícové zástupy učedníků, kterým se Kristus ukázal, a také neuvěřitelně rychle rostoucí církev z Židů i z pohanů, kteří nadchnuti ze setkání se zmrtvýchvstalým Kristem neváhali vydávat svědectví o něm v celém tehdejším světě.
Pr/Qr:1761/0
Zbývá do:


Kalendář
Kontakt na redakci: redakce@tarsicius.cz, tel: 480 023 407, 775 598 604 © 2005-2024 Tarsicius - zapsaný spolek