TOPlist
prosincové číslolednové čísloúnorové číslo


Jsi 1276046. návštěvník.
Tento den 399.
Svátek
Dnes má svátek
Soňa.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
Náhled titulní strany

Archivní článek

Tarsicius:12/2012
Rubrika:Téma
Autor:otec Petr Karas
Název:Dnes se nám narodil Spasitel - Kristus Pán!
Článek:Milí kluci, prožíváme dobu Vánoc. Dobře víme, že o Vánocích slavíme narození Ježíše Krista. Možná je ale ještě mnoho věcí, které o Vánocích nevíme. Pojďme se na některé z nich spolu podívat!

Proč slavíme Ježíšovo narození?
Tato otázka souvisí s jinou: Kdo je vlastně Ježíš? Byl to dobrý člověk? Hrdina? Boží posel – něco jako vtělený anděl? Prorok? – My, křesťané, věříme, že Ježíš je BŮH, KTERÝ SE STAL ČLOVĚKEM. Je tedy PRAVÝM BOHEM a PRAVÝM ČLOVĚKEM. (Jednou v náboženství mi nějaký váš vrstevník řekl, že Ježíš je napůl Bůh a napůl člověk. Tak to tedy ne! :) I Ježíšovo jméno dává najevo jeho výjimečné poslání: jméno Ježíš znamená v překladu „Bůh zachraňuje“. A skutečně: on přišel, aby nás zachránil před smrtí a hříchem. A co znamená jméno Kristus? Ono to vlastně není jméno, ale titul. Kristus – původně řecké slovo – je totéž, co hebrejské Mesiáš. Obojí to znamená „Pomazaný“ (posvátným olejem) – tedy Bohem vyvolený.

Kdy a kde se Ježíš narodil?
Země, kde se Ježíš narodil a ve které prožil většinu svého života, je v Bibli nazývána většinou Palestina – na jejím území se dnes nachází stát Izrael. V době Ježíšova života tuto zemi ovládali Římané. Buď tam dosazovali krále, který jim odváděl daně (Herodes Veliký), nebo vládli sami prostřednictvím svých místodržitelů (Pilát). V Římě v době Ježíšova narození panoval císař Octavianus Augustus (vládl v letech 27 před Kristem až 14 po Kristu).
Možná vás to překvapí, ale přesný rok ani datum Ježíšova narození neznáme, a to i přesto, že se od jeho narození počítá náš letopočet! Jak je to možné? V době, kdy se Ježíš narodil, samozřejmě římský císař neřekl – narodil se Spasitel, zavedeme nový letopočet! Letopočty tehdy byly různé: jejich „startovní čarou“ byl buď počátek starověkých olympijských her (776 př. Kr.), nebo založení města Říma (753 př. Kr.), případně počátek panování jednotlivých císařů. Až v 6. století po Kr. napadlo jednoho mnicha (byl to opat římského kláštera a jmenoval se Dionysius Exiguus), že Ježíšovo narození je tak zásadní událostí, že by se od ní měl začít počítat křesťanský letopočet. A tak si sedl a podle všech tehdy dostupných pramenů stanovil rok nula. Až o mnoho let později se zjistilo, že nebyl tak úplně přesný. Například se ví, že král Herodes, který chtěl malého Ježíška zabít, zemřel už roku 4 př. Kr. Je tedy velmi pravděpodobné, že se Ježíš narodil někdy v letech 7–4 „před Kristem“ (zde je asi lépe psát „před naším letopočtem“ :).
Neznáme ani datum Ježíšova narození – 25. prosinec byl pravděpodobně stanoven až později, aby vytlačil pohanský římský svátek „nepřemožitelného boha Slunce“. Někteří badatelé ovšem říkají, že v den 25. 12. jako den Vánoc byl v Římě slaven už před zavedením tohoto pohanského „slunečního“ svátku, tedy na začátku 3. století, a to podle starobylé tradice, která o tomto dni mluvila jako o dni Ježíšova narození. Víme s jistotou, že se Vánoce v Římě slavily v tento den v roce 336 po Kr.

Co nám říkají evangelia?
O Ježíšově narození a dětství mluví dvě ze čtyř evangelií: Matouš a Lukáš. Co nám tito dva evangelisté říkají, když jejich vyprávění spojíme dohromady? Ježíšova matka Maria a jeho pěstoun – snoubenec Panny Marie – Josef žili na severu Palestiny ve městě Nazaret. Lukášovo evangelium mluví tom, že císař Augustus vydal příkaz, aby se „v celém světě“ – tedy v Římské říši – vykonalo sčítání lidu. Josef s Marií se proto vydali do městečka Betléma, které se nachází na jihu Palestiny a ze kterého pocházely jejich rody. Pro představu: z Nazareta do Betléma je to vzdušnou čarou asi 110 kilometrů. Ale protože Maria s Josefem necestovali vzduchem, museli po křivolakých cestách za několik dnů urazit jistě aspoň 150 kilometrů. Možná šli pěšky, možná Maria jela na oslíku, ale každopádně to byla velmi náročná cesta – však víte sami, jak vás bolí nohy, když ujdete 20 nebo 30 kilometrů. Pro Pannu Marii to bylo o to horší, že už se blížil čas narození děťátka, a tak jí jistě muselo být hodně těžko… V Betlémě nebylo kvůli návalu příchozích místo, a tak se náš Spasitel narodil v hodně nouzových podmínkách – dobře víme, že místo kolébky na něj zbyly jen jesličky se senem pro zvířata. Evangelia nemluví o tom, zda se Ježíš narodil ve stáji (jak to zpíváme v koledách), v jeskyni anebo v nějakém přístřešku. Narozenému Kristu se na pokyn andělů přišli poklonit pastýři. Osmého dne po narození byl Ježíš podle židovského zvyku obřezán a pojmenován.
Obětování v chrámě
Když mu bylo 40 dní, přinesli ho Josef s Marií do jeruzalémského chrámu, aby ho „představili“ Hospodinu a aby za něj přinesli oběť. Tato oběť se přinášela za všechny prvorozené syny – byla ustanovena ve Starém zákoně na památku toho, že při odchodu z egyptského otroctví byli izraelští prvorození synové uchráněni před smrtí. V Jeruzalémě se maličký Ježíš a jeho rodiče (víme, že Ježíš je Boží Syn, ale evangelia mluví občas pro zjednodušení o Marii i Josefovi jako o jeho „rodičích“) setkal se starcem Simeonem a prorokyní Annou… A nyní nastupuje na scénu Matoušovo vyprávění o událostech, o nichž Lukáš nemluví. Svatá rodina zřejmě ještě nějakou dobu zůstala v Betlémě. Sem přicházejí mudrci od východu, které sem přivedla hvězda, aby se Pánu poklonili a přinesli mu dary. O narozeném Ježíši – „králi“ – se dozvídá i král Herodes. Zřejmě měl strach, že Ježíš bude jednou chtít připravit o panování jeho syny, a tak dochází ke známému vyvraždění betlémských chlapců. Josef je předem ve snu varován, a tak prchá s Marií a Ježíškem do Egypta. Tam žili možná pár měsíců, možná nějaký rok, dokud se nedozvěděli o smrti krále Heroda. Protože ale po něm začal v Jeruzalémě vládnout jeho krutý syn Archelaos, vrátili se raději zpět do Nazareta, který patřil pod nadvládu o něco méně zlotřilého Archelaova bratra Heroda Antipy (ani ten ovšem nebyl úplné neviňátko: jednou nechá popravit Jana Křtitele).

Jak to bylo s hvězdou, se třemi králi a s králem Herodem?
Matouš mluví o tom, že Ježíšovo narození zvěstovala záhadná hvězda. O jakou hvězdu se jednalo? Na našich betlémech bývá znázorněna jako kometa (takto betlémskou hvězdu poprvé na svém obrazu zpodobnil kolem roku 1300 známý malíř Giotto). Astronomové se spíše přiklánějí k tomu, že mohlo jít o vzplanutí nové hvězdy – takzvané novy. A ještě více se jim líbí myšlenka, že to bylo přiblížení (říká se tomu konjunkce) dvou planet, zřejmě Jupiteru a Saturnu. K takové konjunkci skutečně došlo roku 7 př. Kr., takže by to odpovídalo i předpokládané době Ježíšova narození. A nezapomeňme ještě na jednu možnost – že se jednalo o Bohem způsobený zázračný úkaz.
Kdo byli známí „tři králové“? Matouš nemluví o králích – používá slovo „mág“, většinou bývá překládáno jako „mudrc“. Protože ale podle některých starověkých názorů má být mudrc zároveň i panovníkem, zavedlo se postupně označení „králové“. Všimněte si, že evangelia nemluví o jejich počtu. Mluví ale o tom, že přinesli tři dary, a tak se ustálila tradice, že počet králů byl stejný jako počet darů.
A co král Herodes? Ten vládl jako král podřízený Římanům nad Palestinou v letech 37-4 př. Kr. Byl to zřejmě schopný stavitel (přestavěl jeruzalémský chrám, nechal postavit známé pevnosti a paláce) a válečník. Byl to ale především velmi krutý, možná psychicky nemocný člověk. Je o něm známo, že nechal mimo jiné zavraždit i jednu ze svých manželek (měl jich několik) jménem Mariamne a také několik svých synů. A tak nás už asi nepřekvapí, že neváhal pobít nevinné betlémské děti ve chvíli, kdy měl dojem, že moc jeho rodu je ohrožena. Bývá proto někdy nazýván také Herodem Ukrutným. Po jeho smrti se Palestina rozdělila na tři části, nad kterými panovali jeho synové: Archelaos, Herodes Antipas a Filip.
Milí kluci, řekli jsme si něco o okolnostech narození Pána Ježíše. Snad nám některé z těch znalostí budou k užitku. Nezapomeňme ale na to, že daleko důležitější, než toho o Ježíši hodně vědět, je žít v přátelství s ním. Moc vám přeji, ať se vám to daří.
Pr/Qr:1490/0
Zbývá do:


Kalendář
Kontakt na redakci: redakce@tarsicius.cz, tel: 480 023 407, 775 598 604 © 2005-2024 Tarsicius - zapsaný spolek