TOPlist
prosincové číslo



Jsi 729771. návštěvník.
Tento den 28.

Další číslo
3. číslo
Tarsicia vyjde
přibližně za
12 dnů !!!

Král kvízů
Už je po uzávěrce 162. kola (červenec - srpen)

Naše ikona

Svátek
Dnes má svátek
Oldřich.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.

Doporučujeme
www.in.cz

www.signaly.cz


Archivní článek

Tarsicius:6/2013
Rubrika:Duchovní slovo pro borce
Autor:Zdeněk Drštka
Název:Čeho třeba? Nejvíc chleba!
Článek:Právě v těchto dnech, vážení a milí, oslavujeme slavnost Těla a krve Páně. Někde se drží čtvrteční termín s odkazem na Zelený čtvrtek, kdy Kristus eucharistii ustanovil, jinde se slaví v neděli, aby se mohlo účastnit více lidí. Obě možnosti jsou oprávněné, v oba dny se slaví totéž tajemství víry, v obou případech máme před očima Ježíše Krista zmrtvýchvstalého, o němž sv. Pavel píše, že nám byl „přímo vykreslen před očima“. A hlavně: v obou případech jej vidíme v podobě chleba.

„Chci Boží chléb, tělo Ježíše Krista, toho z Davidova rodu,“ napsal kdysi kolem roku 100 sv. Ignác z Antiochie, jeden z prvních biskupů, co ještě pamatoval apoštoly. Ze stejné doby pochází dílo jménem Didaché neboli Učení dvanácti apoštolů, které nazývá slavení eucharistie „lámáním chleba“, stejně jako zprávy ze Skutků apoštolů. A už jednou citovaný apoštol Pavel se ptá: „Chléb, který lámeme – není to účast v Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě.“
Vidíme tedy, že od prvopočátku je pojem chleba pro církev v souvislosti s eucharistií tak důležitý, že se stává pojmenováním toho největšího, co v církvi máme a co slavíme – „chléb života“. A je to určitě dáno i tím, co pro nás znamená chléb jako takový, jak výmluvný je chléb coby symbol.
Kdysi kdesi – už je to dávno, nevím ani, kdy a kde – jsem se doslechl dobrou radu, jak zacházet s mlsností. Když nevím, mám-li hlad, nebo jen na něco chuť, sáhnu po kousku chleba. Jestli to, co mi straší v žaludku, je skutečně hlad, chlebem ho utiším. Jestli mě jen honí mlsná a chlebem zavděk nevezme, nenechám se dohonit. I když, popravdě řečeno, jak malý jsem se vždycky těšil, že maminka donese z nákupu bochník čerstvého chleba – někdy byl ještě teplý – a já budu ujídat…
Zrníčko po zrníčku…
Řekli jsme si tedy, že chléb je naprosto základní potrava, dost možná to první, co nás napadne, když se řekne „jídlo“. Ne nadarmo nás Kristus Pán nechává prosit o „chléb náš vezdejší“. Mimochodem, to zvláštní slovo „vezdejší“ znamená „každodenní“. Ovšem cesta chleba na náš stůl není jen tak jednotvárná.
Na začátku jsou obilné klasy – nejčastěji pšeničné. Ty je třeba požnout, vymlátit a získat z nich zrnka – desítky, stovky, tisíce obilných zrn. I v tom je symbolika: také my jsme každý odněkud, každý jsme nějaký, každý přicházíme ke slavení eucharistie s něčím svým vlastním. Každý jsme jako jedno zrnko, ze kterého může vzniknout Kristovo tělo – církev. Onen text z konce 1. křesťanského století pronáší tuto prosbu: „Jako tento úlomek rozptýlený po horách byl sebrán v jedno, tak nechť je sebrána tvá církev ze všech končin země a dána do tvého království.“
Zrna se poté melou na mouku. A sami dobře víme, že i nás někdy život pořádně semele, až nám to nebývá zrovna dvakrát milé. A nemusí to být přímo mučednictví v pravém slova smyslu, tedy spojené s prolitím krve nebo s jiným ohrožením života. Je mimochodem zajímavé, jak o něm mluvil náš známý sv. Ignác, který skutečně zemřel jako mučedník v římské aréně, předhozen šelmám: „Jsem Božím obilím a zuby zvířat jsem rozemílán9 a stanu se čistým Kristovým chlebem.“
Z mouky je potřeba udělat těsto. A zasucha to nejde, bez vody se neobejdeme – to jsme si ostatně říkali už v jednom z předchozích liturgických zamyšlení. Stejně tak my, máme-li se stát „chlebem Kristova těla“, se neobejdeme bez vody křtu. Ta z nás vytváří základ a jednotu.
A co nakonec?
Pak je potřeba vzniklý chléb upéci, a to pořádně zatepla. A ten žár, který „peče“ nás, je oheň Svatého Ducha. To jemu vděčíme za to, že nejsme jen syrovým těstem, ale skutečným chlebem, který voní a chutná, který láká k ochutnání – a hlavně: do kterého přichází Pán.
Ať jsme tedy pořádně vypečení!
Pr/Qr:395/0

Zbývá do:

Aktualizace

Za poslední 2 měsíce nejsou žádné
aktualizace stránek.


Anketa 18.09.2014
Časopis plný fotopříběhů a komiksů
Zakoupili byste si časopis, který bychom vydali a byli by tam některé naše fotopříběhy a komiksy, které jsme v minulosti vydali?
Určitě ano
[hlasů: 232]
Určitě ne
[hlasů: 20]
Nevím
[hlasů: 37]
Záleželo by na ceně
[hlasů: 48]

Anketa 21.02.2012
Ahoj návštěvníku těchto stránek. Jsi:
Ministrant do 10 let
[hlasů: 101]
Ministrant do 15 let
[hlasů: 264]
Ministrant do 20 let
[hlasů: 183]
Ministrant starší 20 let
[hlasů: 155]
Bývalý ministrant.
[hlasů: 97]
Nikdy jsem neministroval.
[hlasů: 69]
Jsem dívka.
[hlasů: 190]
Jsem nevěřící člověk.
[hlasů: 67]

Kniha hostů
Jan Lukeš - redakce
nám nechal vzkaz
jako poslední ze dne 27.8.2014, 20:22
Děkujeme za-
důvěru.-
Čísla jsme-
rádi-
poslali./> /> Požehnané-
dny!
/> Za redakci-
Jan Lukeš,-
redaktor


Starší novinky
20.12.2019, 11:16
Redakce Tarsicia přeje všem ministrantům a jejich rodinám požehnané prožití Vánoc a co nejméně nemocí způsobených nastydnutím ve studených kostelech:)
27.6.2018, 11:35
V prázdninovém čísle Tarsicia máme pro každého čtenáře dárek. Na poslední stránce si můžete vystřihnout slevový poukaz do Království železnic a dalších zajímavých atrakcí v Praze.

Kalendář
Získejte Firefox!
Uložit stránku jako domovskou                   Dotazy týkající se TARSICIA pište na redakce@tarsicius.cz                   © 2005 Tarsicius - občanské sdružení