|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 10/2013 |
| Rubrika: | Mučedníci vědy |
| Autor: | Pavel Gábor |
| Název: | Věda nebo náboženství? |
| Článek: | Písmo svaté je Boží slovo, inspirované Duchem Svatým a obsahuje plnost Božího Zjevení. Církevní otcové (svatí církevní učitelé prvních staletí) často opakovali, že znalost Písma, na rozdíl od filozofie, zahrnuje veškeré poznání potřebné ke spáse duše. Znamená to ale, že stačí chodit do náboženství a ostatní předměty jsou k ničemu nebo dokonce škodí duši? Písmo svaté není jednoduchý text. Origenés byl velký křesťanský znalec Písma. Sám ho osobně šestkrát celé přepsal v hebrejštině a řečtině, aby porovnal různé verze. Znal ho prakticky celé nazpaměť. Ve 3. století po Kristu, v souladu se starobylou alexandrijskou školou, Origenés učil, že Písmo má tři smysly: doslovný, mravoučný a duchovní. Doslovný smysl je podřízen mravoučnému a ten je podřízen duchovnímu. Jelikož Písmo je inspirované Duchem Svatým, jen člověk, který je inspirován Duchem Svatým, chápe jeho duchovní smysl. Prostě nestačí si zajít do obchodu, koupit Bibli a číst. Bez duchovního života a vedení je text Písma často nesrozumitelný a zavádějící. Když se to ale přežene, Bibli si budou číst jen odborníci. To se stalo ve středověku. Církevní reformátoři pak brojili za pravý opak. Bibli si měli číst všichni a žádné „odborníky“ k tomu nepotřebovali. Matematika, jazyk Boží Protestanté katolíkům vyčítali, že Písmo neberou dost vážně. Galileo do tohoto sporu vnesl další rozměr. Benedikt XVI. na besedě s římskou mládeží 6. dubna 2006 řekl: „Veliký Galileo řekl, že Bůh napsal knihu přírody matematickým jazykem. Byl přesvědčen, že Bůh nám dal dvě knihy: knihu Svatého Písma a knihu přírody. A byl přesvědčen, že jazykem přírody je matematika. Takže ta je jazykem Božím, jazykem Stvořitele. Překvapující je, že matematika, tento vynález naší lidské mysli, opravdu je klíčem k porozumění přírody. Že příroda opravdu je matematicky uspořádaná a že naše matematika, vynalezená naší lidskou myslí, opravdu je nástrojem k práci s přírodou, díky němuž si jí dovedeme posloužit a využívat ji skrze techniku.“ Věda versus Písmo Takže kromě Písma a duchovního života v církevním společenství je tady přinejmenším ještě jedna věc – říkáme jí přírodní věda. Podle většiny tehdejších protestantů se galileovské poznávání přírody nemá co vyjadřovat k Písmu. Podobný postoj zaujímali i mnozí katolíci (snad chtěli ukázat, že i oni berou Písmo vážně). Mimochodem, všimli jste si, že Benedikt XVI. říká "veliký Galileo"? Jeho předchůdce, papež Urban VIII. Galilea znal osobně velmi dobře. Problém byl v tom, že neměl stejný názor jako Galileo na vztah Písma a přírodní vědy. Urban VIII. i Galileo byli shodně přesvědčeni, že pravda, kterou objevuje Galileo, nemůže protiřečit Písmu svatému. Ale Urban VIII. si navíc myslel, že nesmí protiřečit ani výkladům Písma svatého. Naopak Galileo byl přesvědčen, že smí a přímo musí vést vykladače Písma. V knize Jozue se píše: „Slunce stálo v polovině nebes a nepospíchalo k západu po celý den“ (10, 13). Jelikož někteří církevní otcové tento text brali vážně doslova, a ne jen mravoučně či duchovně, podle Urbana VIII. to znamenalo, že tato pasáž je pravdivá doslova. Že je to komplikované? Kdepak. Komplikované teprve přijde. Přijmeme-li učení o dvou knihách, stále ještě zůstává otázka, jak vykládat knihu přírody. Ano – matematika nám ji otevírá. Ale co nám říká? O tom si povíme příště. Rámeček: Galileo i Kepler byli hluboce věřící lidé. Kepler dokonce původně studoval teologii a jeho spisy prostupuje otázka: „Proč Bůh stvořil svět takový, jaký je? Co nám tím říká?“ Svým způsobem považoval své astronomické bádání za teologii. Když Galileo objevil, že Jupiter má čtyři měsíce, zdůvodnil to Kepler tak, že dobrý Bůh dal vznešeným Jupiteřanům tato čtyři tělesa náhradou za čtyři vnitřní planety (Merkur, Venuši, Zemi a Mars), které jsou z Jupiteru prakticky nepozorovatelné - totiž jsou pozorovatelné ještě hůř než Merkur ze Země, protože se jeví příliš blízko Slunci. Takovéto Keplerovo propojování astronomie/astrologie s teologií se Galileovi nelíbilo. |
| Pr/Qr: | 1452/0 |
|
Archivní článek