Jsi 1283683. návštěvník.
Tento den 455.
|
|
Svátek |
Dnes má svátek
Valérie.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.
|
|
Doporučujeme |
|
|
|
 Archivní článek
| Tarsicius: | 2/2006 | | Rubrika: | Duchovní slovo pro borce | | Autor: | Štěpán Pospíšil | | Název: | Dítě na sjezdovce | | Článek: | „Hele, vidíš ho? No to je tyran, vždyť ho zabije!“ vrtí Láďa nevěřícně hlavou v lanovce vyjíždíme na sjezdovku na sjezdovku. Nějaký Němec tam učí lyžovat své dítě. No, učí lyžovat – postaví ubrečeného synka na vrchol sjezdovky a strčí do něj. „To je vážně síla,“ souhlasím a snažím se v sedačkové lanovce otočit, abych viděl, jestli to ten malý šmudla přežije.
„Já mu asi něco řeknu, vždyť za to ho můžou klidně zavřít,“ zlobí se Láďa při další cestě na vrchol, když pod sebou slyšíme pláč vyděšeného klučiny, který je s každým pádem hlasitější a usedavější.
„Kdyby mu aspoň nechal ty hůlky, terorista jeden!“ nadává za chvíli na stejném místě Láďa už potřetí. Drsný otec sebral dítěti hůlky, které ho rozptylovaly, a teď už na sjezdovce poctivě vykrajují perfektní obloučky. Táta první, plačící dítě v jeho stopách. „Náhodou mu to docela jde,“ začíná se mi ten německý lyžařský rychlokurz pomalu líbit.
Při čtvrté cestě lanovkou už dětský pláč na sjezdovce slyšet není. Táta teď jezdí za synem a vysvětluje, v kterém okamžiku správně přenést váhu na druhou nohu.
Následující jízdy v lanovce už oba mlčíme. S otevřenou pusou sledujeme malého lyžaře, jak se stále větší jistotou sjíždí prudké svahy alpských sjezdovek. Slzy a pláč už dáváno vystřídal rozzářený úsměv a veselý smích. Ten tyran ho vážně během chvíle naučil perfektně lyžovat.
Často si i já v životě připadám jako to dítě na zledovatělém svahu. Zkoušení, písemky, maturita – to vše jsou sjezdovky, na kterých se zákonitě musím zabít. Chce se mi křičet a vztekat, že to přece nemůžu zvládnout. Ale moudrý Otec se mého vzteku a slziček nezalekne. Už teď vidí mou pozdější radost, když mu uvěřím a trpělivě budu anglickými slovíčky vykrajovat obloučky v šedé kůře mého unaveného mozku, když zatnu zuby a statečně pojedu v jeho stopě nejprudšími svahy čtvrtletních písemek a jazykových kompozic a když si nechám vzít zdánlivou jistotu hůlek všech taháků, které mě ve skutečnosti jen rozptylují. Zatím si neumím představit, že by mi mohlo být tohle mučení na školní sjezdovce k něčemu dobré, ale zkusím se mu aspoň přestat bránit. Určitě to bude stát za to, až jednou se svým Otcem dorazím se ctí a radostí do cíle své životní sjezdovky k lanovce do věčné radosti. | | Pr/Qr: | 1310/0 |
|
|
