Jsi 1283978. návštěvník.
Tento den 284.
|
|
Svátek |
Dnes má svátek
Rostislav.
Redakce Tarsicia
blahopřeje.
|
|
Doporučujeme |
|
|
|
 Archivní článek
| Tarsicius: | 3/2015 | | Rubrika: | Co dokáže počítač | | Autor: | Zbyněk Pavienský | | Název: | To auto jede… samo! | | Článek: | Vždycky jsem měl pocit, že příchod umělé inteligence nějakým zásadním způsobem otřese nadvládou té naší přirozené, kterou nám do vínku udělil samotný Stvořitel. Jeden čas se tímto způsobem uvažovalo i o internetu. Až počet serverů přesáhne počet synapsí v mozku, síť získá vědomí, procitne a s námi lidmi udělá krátký konec. No, řekněme, že jsem se na tento okamžik trochu těšil, tedy především na tu chvíli, kdy všemocná Síť zruší školu.
Internet je dnes ale úplně všude a bohužel (bohudík) stále nechce procitnout. O to více mě překvapila zpráva, že umělá inteligence, alespoň její zárodek, už skutečně existuje a dokonce je zaměstnaná jako soukromý řidič! Tedy nikoliv přímo jako řidič sedící za volantem s čepicí na hlavě, ale jako systém ovládající řízení automobilu.
Možná si řeknete, co je to za inteligenci, vždyť řídit auto se naučí každý hňup (i já to umím). Ale přesto nejde o úplně jednoduchou činnost. Jistě, mačkat pedály by zvládl i lehce upravený kávovar, ale vyhodnocovat a dokonce předvídat chaotický pohyb aut na silnici vyžaduje právě ty schopnosti, kterými donedávna disponoval pouze člověk. Tedy řešit nově vzniklé situace, učit se ze zkušeností a přizpůsobovat se novým okolnostem. Je zřejmé, že chytrý program, který je umístěn v samořiditelných autech se v žádném případě nemůže srovnávat s lidským vědomím, které je schopno vnímat samo sebe a především rozumět otázkám po smyslu bytí a konání. Ale řízení auta, které často provádíme naprosto automaticky (sám mám občas pocit, že řídím pouze prodlouženou míchou), za nás klidně může převzít chytřejší mašinka. Ale i když se cestou do práce moje mysl toulá někde mezi hvězdami, mé ruce stále pevně drží volant a mé oči a uši ustavičně „skenují“ prostor kolem auta.
Oči a uši
Stejně tak je „mozek“ auta vybaven spoustou senzorů a čidel, které s neúnavnou přesností monitorují prostor kolem auta. Jeho očima a ušima je především videokamera vybavená tzv. počítačovým viděním, tedy schopností rozeznávat tvary, dále klasický radar měřící vzdálenost od objektů a rychlost jejich pohybu a klasické GPS, díky kterému bude vozidlo stále vědět, kde se nachází. Velice zajímavým zařízením je Lidar, který měří rychlost odraženého laserového paprsku od objektů nacházejících se v blízkosti automobilu. Výsledkem je mračno bodů, ze kterých si „srdce“ vozu vytvoří 3D model okolí.
I když už auta bez řidičů najezdila tisíce kilometrů bez jakékoliv nehody a zdá se, že by jejich zavedení nemělo nic bránit, opak je pravdou. I v těch amerických státech, kde tato vozidla budoucnosti mohou jezdit, musí být v autě dva lidé jako bezpečnostní pojistka. Možná místní zákonodárce četl stejné knížky jako já a bojí se situace, kdy mozek vozu procitne, vymaní se z okovů antivirového programu a ovládne svět. A můžete si být jistí, že alespoň v tento den odpadne vyučování. Jupíí. | | Pr/Qr: | 1332/0 |
|
|
