|
|||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
| Tarsicius: | 6/2011 |
| Rubrika: | Moderní světec |
| Autor: | Petr Janšta |
| Název: | Život v zavařovačce |
| Článek: | V minulosti, ale i dnes čteme či slýcháme zprávy o tom, jak katolická církev a papež za války selhali v pomoci pronásledovaným Židům, ba dokonce existují spisovatelé a různé skupiny lidí, kteří popírají holocaust, tj. masové vyvražďování Židů za druhé světové války. Všechny tyto lži nám pomáhají vyvrátit osud a především hrdinské činy Ireny Sendlerowe (1910–2008), ženy, jež během války zachránila nejrůznějšími způsoby asi 2500 židovských dětí, které by jinak skončily v plynových komorách. Při jejích záchranných akcích jí nemalou měrou pomáhala katolická církev, kněží i řadoví katolíci. Již za svého života se Irena Sendlerowa dočkala řady poct, Nobelovu cenu míru, na kterou byla nominována v roce 2007, však nakonec získal americký viceprezident Al Gore za svůj projekt o globálním oteplování. Neměli bychom nikdy zapomenout na holocaust, neměli bychom nikdy dopustit, aby rasizmus či extrémní nacionalizmus ovládly naše myšlení a chování. Všichni lidé si jsou před Bohem rovni. Práce v ghettu Irena Sendlerowa (roz. Krzyżanowska) se narodila ve Varšavě aktivnímu socialistovi Stanisławu Krzyżanowskému, a protože většinu pacientů otce Ireny tvořili Židé, naučila se dívka brzy jidiš. Vystudovala polonistiku a učitelství na univerzitě ve Varšavě, ovšem jako socialistka neměla možnost získat místo, proto se nechala zaměstnat na varšavském magistrátu. A tady začala její odbojářská činnost: nejrůznějším způsobem tato katolička pomáhala Židům ve varšavském ghettu, ošetřovala je, snažila se společně s lékaři zabraňovat šíření epidemií v ghettu, protože to byla jen voda na mlýn nacistům, kteří počítali s tím, že díky epidemiím množství Židů v ghettu zemře. Pašování dětí V té době založila (a zde po celou válku vystupovala pod krycím jménem Jolanta) Radu pro pomoc Židům, tzv. Żegotu. A tehdy začala pašovat děti z ghetta ven. Byla si jistá, že Židy varšavského ghetta čeká smrt, proto byla odhodlána zachránit co nejvíce dětí. Ona a její spolupracovníci pašovali děti z ghetta ve velkém, a to mnoha rozličnými způsoby. Byly (často uspané) prováženy sanitkami v rakvích jako mrtvé oběti tyfu (naučila svého psa štěkat u brány ghetta, kdykoliv děti převáželi, aby zamaskovala případný pláč dětí), odváženy ukryté v odpadcích, prováděny kanály a podzemními chodbami, převáděny přes starou soudní budovu nebo – pokud byly menší – přehazovány v dobře vycpaných pytlích přes tři metry vysokou zeď ghetta. Pomoc církve Pro propašované děti hledala úkryty, ale hlavně rodiny, ve kterých by děti pod změněnou identitou mohly vyrůstat. A v těchto momentech nejvíce pomáhali kněží, kláštery, farnosti, katolické rodiny, které děti „adoptovaly“, i když věděly, že za přechovávání Žida hrozilo vyvraždění nejen samotné rodině, ale celé usedlosti. Irena Sendlerowa tvrdila, že ji nikde neodmítli. Krom toho, že stále pracovala v terénu, také řídila operace a vedla kartotéku obsahující kompletní přehled původních a krycích identit dětí. Papírky se záznamy ukryla v zavařovacích sklenicích a zakopala na zahradě své přítelkyně. Dětské oddělení propašovalo během války celkem asi 2500 dětí, z toho samotná Irena asi 400 z nich. V roce 2008 jich žilo ještě 700. Stálé pronásledování V roce 1943 byla tato hrdinka zatčena gestapem, brutálně mučena, ale nic důležitého nevyzradila. Mučení zanechalo na jejím těle trvalé následky. Po válce se pokusila najít rodiče zachráněných dětí, ale většinou byli popraveni v koncentračních táborech. Samotné děti byly adoptovány či skončily v dětských domovech. Irena byla nežádoucí osobou také za komunistické totality v Polsku, protože byla členkou Żegoty a stála na „špatné“ (prozápadní) straně protinacistického odboje při Varšavském povstání. Její syn zemřel při předčasném porodu, který byl důsledkem krutých výslechů komunistickou tajnou policií. Jejím dětem bylo zakázáno studium na vysokých školách. Irena Sendlerowa téměř upadla do zapomnění. Nečekaná popularita V roce 1999 jeden středoškolský učitel v americkém Kansasu zadal studentkám, aby něco více zjistily o ženě, která prý zachránila 2500 dětí za druhé světové války. Sám tuto informaci pokládal za tiskařskou chybu. Díky tomu vznikla divadelní hra, která měla v Americe více než 270 repríz, a jméno Ireny Sendlerowe se stalo rázem známé. Obdržela různá ocenění, byla vydána její biografie, natočen film. Irena Sendlerowa zemřela 12. května 2008 ve Varšavě a je pohřbena na Cmentarzu Powązkowskim, nejstarším a nejslavnějším hřbitově Varšavy. Prameny MIESZKOWSKA, Anna. Děti Ireny Sendlerové. Líbeznice: Víkend, 2010. 360 s. http://www.irenasendler.org/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Irena_Sendlerowa |
| Pr/Qr: | 1580/0 |
|
Archivní článek